APOKALYPSA Apokalypsa Cítil jsem... Galerie Giorgioneho ležící Venuše Kalendář Rok Kocovina Krajina Lodička On Sex Únik Návrat Pohlaví Půl třetí Usínání Zima Harém Noc Řeka Smích Sám Třešně Svátek mrtvých

TŘEŠNĚ Courám se od ničeho k ničemu a připadám si jako kocour ztracenej v malostranských střechách kterej hledá svou milenku a děsí ho komíny a bezedné dvory a rozpálené střechy a vzdálený hukot ulice a suchá letní špína a špinavej sníh Potýkám se s motorem světa a uhýbám řemenům a ozubeným kolům jsem za oknem, za kterým ulpěly všechny slzy lidstva a já vidím před sebou rozmazaný rudý květ. Bejt sám a neumět žít je strašné! Existuje věčnej život a toho se chytám jak utopenec stébla Každý má něco, co mu dává chleba a já mám jen svou hrdost Každý si myslí, že něco má a je spokojen a já mám jen svůj stud Divím se, že mi dávaj ještě jíst že mě nechávají ještě žít... Ještě mě neznají Hrajeme obrovské divadlo kde si přivlastňujem nějakou roli ale mně se má role nelíbí je hloupá, chci žít Na autora velké komedie se vztahuje zákon proti pornografii Kde je život? Čekám na smrt, aby přišla ohlásit velké vítězství nad životem laskavá, spravedlivá, milosrdná ke všem, boží dcera Vyloupnu se z larvy žití a až jednou budete jíst třešně vzpomeňte, že já v nich žiji se všemi ostatními v tom velikánském životě