Máme podporovat politické vězně v zahraničí?
18. 3. 2005
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Dnešní otázku mám, zda máme podporovat politické vězně v zahraničí? Totalitní režimy, které vězní ty, sobě nepohodlné lidi, jsou neprůhledné a umí se báječně prezentovat. Na první pohled je vždy vše v nejlepších pořádku. Obyvatelé žijí šťastně a blahobytně a takové režimy umí pořádat pro cizince i speciální průvodcovské služby, aby ukázaly svou zemi v tom nejlepším a nejpokrokovějším světle. Tedy velmi špatně se získávají informace o bezpráví páchaném na lidech a takové režimy to berou okamžitě jako zasahování do svých vnitřních záležitosti. Političtí vězni bývají ukryti pod všelijakými kriminálními paragrafy. Když vůbec politické vězně objevíme, bývá to často náhoda a nikdy si nemůžeme být sto procentně jisti. A jakou tedy má cenu podporovat lidi, o kterých víme tak málo a kteří žijí v prostředí, kterému téměř nerozumíme. Můžete mi telefonovat na číslo: 221552155 a 221552255. Já trochu toto téma mám ještě v sobě živě, protože když jsem šel sem, do rádia přes Václavské náměstí, tak jsem se zastavil v té kleci a hodinku jsem si tam odseděl.
Telefonát:
Tomáš Loukotka z Prahy. Já jsem jenom chtěl říci, že má velkej smysl, abychom se zabývali touto problematikou a určitě pro všechny ty lidi, kterým chceme pomoci, to má ohromný význam. Nezapomeňme, jak to bylo u nás. Nezapomeňme, jakou ohromnou vzpruhu pro nás byly snídaně s disidenty, francouzského prezidenta. Určitě musíme všichni v tom pokračovat a udělat všechno pro to, abychom těm lidem pomohli.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Tento názor velmi rád slyším. Já jsem tam jsem si odseděl hodinku za člověka, který ho to sebralo tak, že 5 minut, jeden rok. Tento člověk dostal 25 let. Takže ta hodinka, ta se mi trefila zhruba do poloviny jeho trestu. Jmenoval se Margarito Broche Espinosa a sedí na Kubě.
Telefonát:
Surovec. Ono je to potřeba o tyto politické vězně zajímat. Neměli bysme zapomnět na to, že u nás jsou politicky stíhaní lidé, jako jsem já, Vladimír Hučín a soudí mě soudkyně, soudružka Veselá a vykonstruovala v soudní síni proti vám, dvě trestní stíhání. Nemůžu se dovolat toho, aby byl dodržován zákon. Když státní zástupce říká, že obecní zastupitelstvo zpronevěřilo peníze. Já když jsem prohlásil, že jsou to blbci, podvodníci a zloději, tak jsem spáchal trestný čin. Jsou tady podvody u těchto lidí. Tento starosta byl ze zákona spolupracovník STB a je podezření, že jeho otec byl spolupracovníkem STB.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Tady už jdeme trochu od toho tématu. Chápu, co máte na mysli. Na druhý straně já si pamatuji, jaký to bylo, bejt v politický nevýhodě, za minulýho režimu. Jak si nebylo možno to takto veřejně říci. Možná váš problém nebude tak hluboce politický, ale jenom byrokratickej.
Telefonát:
To se mýlíte. Za tím vším stojí komunisti. Tady mám důkazy, že tito komunisti se obohacují ze státního rozpočtu a odhaduji to na 70 až 100 milionu korun a já mám jít za to do vězení. Já podávám dokonce trestní oznámení i na ministra spravedlnosti.
Telefonát:
Koláček. Je to výborný. Ten pan Hučín volal. Já jsem vám chtěl říci to samý. Je výborný, že podporujete disidenty všude ve světě a že tak vynikajícně podporujete pana Hučína. Odhalujete všechny nesrovnalosti naší justice, policie. Jak pan Hučín, Večerek, Koláček. Děkuji vám za to, že to takto odhalujete a podporujete to.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Tato akce těch kubánských vězňů, kterých tam je 75 a Fidel je nechal zavřít nebo ty soudy se vedly v době, kdy Američani udělali invazi do Iráku. Pozornost celýho světa byla upnuta na ten Irák. V té chvíli tiše zavřel ten Fidel Castro 75 vězňů.
Telefonát:
Petr Neuman, Volduchy u Rokycan. Vy jste se ptal, jestli má cenu projevovat solidaritu s politickými vězni na Kubě? Já si myslím, že ano. Je to vůbec o všímavosti okolo nás. Je to o tom, jestli dokážeme vnímat a vidět věci, nejenom na Kubě, ale i u nás, být v tomto ohledu aktivní. Já si myslím, že to má smysl a naopak je to určitý projev našeho postoje vůči tomu, co by mělo být normální. Svobodně projevovat svůj politický názor, být svobodný, jako člověk. Určitě jsem jedině pro. Myslím si, že nejenom projev tý svobody navenek pro kubánský politický vězně, ale vůbec, co se týče dění u nás v Čechách.
Telefonát:
Poslyšte. Mně šokuje na celé záležitosti jedna věc. Kde je Kuba? Kuba je od nás tisíce kilometrů. Vzpomínáte si na to, když přijel k nám na návštěvu Pinochet. To je obdobná situace. Tyran, vládce, diktátor, političtí vězni, 3 tisíce mrtvých za ním. Přijel do Prahy a teď se projevilo pokrytectví našich politiků. Chartisté, kteří měli v programu boj proti násilí, který zahrnuje boj za svobodu v Chille, tak pozvali milýho Pinocheta na oběd.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
To byl velmi smutný oběd. To s vámi souhlasím.
Telefonát:
To není všechno. Pan prezident Havel se k tomu tvářil tak negativně, jako já nic, to si on přijel. Jestli si pamatujete, tak pan prezident Havel prostřednictvím dnešního prezidenta pozval tenkrát do Prahy dalšího diktátora, Suharta, za kterým je 700 tisíc mrtvých, sto tisíce politických vězňů. Další pokrytectví. Jak se k tomu stavěl mladý Benda? Ministr Dlouhý. Přijel k nám člověk, který chtěl s námi obchodovat. My obchodujeme s každým. Ministr vnitra, Ruml. Ten to vyjádřil velmi jednoduše. Nevidím v tom nic a Ministerstvo vnitra nemá do toho co mluvit. Ta otřesná pokrytectví těch politiků. Já jsem trochu namíchnutý.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Je možné, že už jste tento názor vyjádřil, protože to pokrytectví politiků, to je jeden z největších problémů, který máme v tomto svobodným světě. Ta návštěva Pinocheta, to mne velmi mrzelo, protože já jsem z Holandska znal politický uprchlíky z Chille, protože jsme byli ve stejným jazykovým kursu. Trvalo nám asi rok, než jsme se pochopili. Pochopili jsme, po tom roce, že jsme na tom podobně, i když v počátku jsme se na sebe dívali velmi nepřátelsky. Tak od toho Bendy to bylo opravdu nemoudrý.
Telefonát:
Pan Benda za to dostal vysoké vyznamenání od bývalého ex prezidenta Havla, za svou činnost. Před rokem byla demonstrace před Kubánským velvyslanectvím v Praze, kde vystoupili naši umělci. Pan Svěrák a další. Ti vehementně protestovali proti tomu. Proč tito lidé, kteří byli schopni bojovat o něco, co je tisíce mil daleko, nebyli schopni tenkrát, když tady ten Pinochet byl, aby vystoupili. Dovedete mi na to odpovědět?
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Nedovedu. Umím se vžít do těch rozpaků, jak to celé hodnotit? Ty rozpaky byly časem velmi setřeny, když španělský soud vydal zatykač na Pinocheta a Pinochet byl zatčen v Anglii a převezen do Španělska. V tom byla škoda, že ti čeští politici se tam zachovali špatně. To v každém případě.
Telefonát:
Aby to bylo jasný. Toho Pinocheta zatkli. Pak ho pustili proto, že z něho udělali blbečka. Pinochet se vrátil do Chille a normálně tam vystupoval v televizi. Nakonec ho znovu zavřeli. Já chci jenom konstatovat, že pokrytectví našich, nejenom politiků, ale i našich umělců a všech těch, kteří se schovávají do klecí, je nekonečné.
Telefonát:
Já volám z jižních Čech a jsem trochu udivenej tou laxností k tomu, co říkáte, že toho pana Hučína trochu potlačujete. To je člověk, který trochu něco udělal pro ten stát a pro tu republiku. Já mám takový domnění a zkušenost mi to potvrzuje, že ty lidi, kteří byli na Kubě zavření, že možná za 10 let budou zavřený. Tady nějaká symbióza je, protože ti lidé, kteří něco skutečně dělají... Pan Benda? Ten člověk, který přede mnou mluvil. To byl člověk, který měl charakter. Jak vypadal a co dělal, to nedovedu posoudit. Co dokázal pro národ udělat. Myslím si, že je nutný mít trochu jasný stanovisko. Že to bylo v době toho Pinocheta. Pořád se na něj útočí a je to už dávno. K těm Kubáncům? Je nutný se na to dívat, že za svobodu bojují. Možná, že se stane a mně to taky někdy připadá u vás, že u vás, že vás by měli taky v týto době zavřít, máte taky takovou, nějakou.... Ale to nemyslím špatně. Máte takový názor sympatickej, ale že jste se nějak všichni otočili od toho a ten pan Paumer, to byl takovej sympatickej člověk, to jsou nebezpečný lidi. To je třeba si všechno ujasnit. Posledně teda věc. Že pan Havel, to byl slabej prezident. Nezaujmul ten českej názor v tý opravdovosti. To bylo všechno jenom povrchní a nedůsledný. Vy jste takovej vzdělanej a chytrej člověk. Podívat se, kde ta pravda je? Já vím, že to není jednoduchý.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
To je největší problém, najít, co je to ta pravda a kdy to člověk bere objektivně. S tím panem Hučínem. Já to tady nechci příliš rozebírat, tam ještě ten soud probíhá a ještě se to neuzavřelo. Je to veliký zápas a uvidíme, jak ten zápas dopadne.
Telefonát:
Trochu do toho tý morálky. Já to neznám a neovlivním to. On tam mluví o nějakým Pinochetovi. Vždyť ten Castro je zrovna takovej. Buď jsme demokrati a nebo socialisti. Všichni ti vaši intelektuálové, no já jsem taky intelektuál. Ale všichni směřujou k tomu absolutnímu socialismu.
Telefonát:
Melichar. Když už mluvíme o Kubě. Neměli bychom se taky zajímat, co se děje na americký základně? Jestli jsou tam dodržována lidská práva těch vězňů tam.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
To se teď řeší. Americký soudy to prohlásily, že je to americké území a že musí tu věc řešit.
Telefonát:
Mně jde o to, jestli my nekritizujeme jenom ty režimy, kde nás to moc nestojí. Tady jsou země jako je Saudská Arábie.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Tam jsou také političtí vězni. Je strašně těžké prohlídnout to celý.
Telefonát:
Jde o to, jestli my se tyto země nebojíme kritizovat, protože jsou to američtí spojenci. Aby náhodou se na nás nerozzlobili.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
My se nebojíme, ale zatím to nemá velkej dopad.
Telefonát:
Myslíte, že na Kubě to bude mít nějaký dopad?
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Na tý Kubě je to zřetelný a tam nejsou pochybnosti. Tam si myslím, že je na místě, abychom to podpořili, protože to dává heslo těm ostatním, všelijakým Kubám, že si musí dávat pozor, že se to, i takto šikovně udělaná pokrytecky akce, se může rozvinout.
Telefonát:
To bychom museli spolupracovat s Evropskou unií, protože ten kubánský režim, to my jsme takoví američtí poskoci a ono to tak někdy vypadá.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
To není pravda. Česká republika se naopak postavila za Kubu a s tou Amerikou a ani s tou Evropskou unií v tomto není v jedný řadě. Tam si myslím, že Česká republika, mně se ten postoj líbí. Je mnoho politických otázek, který člověk vyřešit nemůže.
Telefonát:
Posluchač z Brna. Já vás zdravím. Jsem vaším mnoholetým ctitelem vašich písniček. Chtěl bych se zeptat na jednu osobní věc a to vzhledem k tomu tématu, když jste měl v sedmdesátých letech problémy. Kdy vy jste pociťoval podporu, ať už ze zahraničí nebo i v republice, když jste byl sám pronásledován? Chtěl bych se ještě připojit k tomu pánovi přede mnou, že si myslím, že měl být nějaký rovný metr v posuzování všech těch možných režimů, které jsou na světě. V mnoha islámských zemích je srovnatelný a tam je to největší porušování lidských práv a je to horší než na té Kubě. Protože je tam ropa, tak se o tom taktně mlčí. Myslím si, že tento přístup není v pořádku. Je to vlastně takový politický handl.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Ona existuje obrovská organizace a ti možná mají informace i o tomto světě. Akorát je problém, že my se zase nedostatečně zajímáme o to, co ta Amnesty International dělá? Já, když jsem žil v Holandsku, tak já jsem hodně hrával pro to Amnesty. To bylo po různých vesnicích. Ty vesnice si zakládaly své vlastní organizace a snažily se pomáhat. Tak daleko my u nás nejsme, aby bylo třeba 200 vesnic v Čechách, které se zabývají nějakým úkolem Amnesty International. Možná, že to přijde, ale je to téma, se kterým se dá něco udělat.
Telefonát:
Chtěl bych vás moc pozdravit. Můj názor je takový. Jistě, podporovat zahraniční disidenty v boji proti záludnému režimu. Jde o to, jestli to dělají vždy ti správní lidé? Pamatuju, jak byla podpora důležité Chartě. Dnes některá jména, která se objevují v podpoře kubánským ať je to soudruh Tlustý z ODS, ať je to pan prezident, který byl tichá voda, tak jestli to není výsměchem těm kubánským disidentům.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
To my toto neposoudíme. Na to si musí udělat každý názor sám. To se nedá hodnotit objektivně a obecně.
Telefonát:
Mně zajímá na té záležitosti to, že Kuba má nesmírnou podporu ve španělsky hovořících zemí, ať už je tam režim jakýkoliv. Především ve Španělsku a španělsky hovořící oblast v jižní a střední Americe, je velká. Srovnejte si, když tady někdo začne vykřikovat různá neověřená hesla vůči některým slovanským státům. Tady se tomu nechává volné pole působnosti. Kolikrát se vykládají vyloženě lži. To, co se dělo třeba při bombardování Kosova. To je moje stanovisko, že se neměří všem stejným metrem. Naši politici nedbají českých národních zájmů.
Telefonát:
Jsem rád, že se i ledy pohnuly. Chci říci k tomu Pinochetovi. Ono 3 tisíce lidí, to je moc. Mně se to taky nelíbí. Ale tenkrát se tam znárodňovalo. Já jsem byl kluk, ale pamatuju si to dobře, co se tam dělo. Ta armáda vlítla do ulic, byla podporovaná Amerikou. Teď je otázka, co by bylo větší zlo? Byla by tam druhá Kuba, zavírali by lidi a nebo toto. Já si nejsem zcela jist, protože ten Pinochet byl v demokratických volbách dokonce zvolen i prezidentem. Když to vezmu, diktátor Dinavier, ten odjel, nechal tam moc a byl to velkej tyran a se všema pompama. Ať si nikdo nemyslí, že tento komunismus tady padnul na ulici 17. listopadu. To Gorbačev dlouho jednal s Bushem o garancích, o tom všem a proto my dnes tady 15 let křičíme. Ty garance oni mají a oni to ví. Nikdo by to nepustil, aby šel do basy. Ať si to ti lidé uvědomí.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Děkuji vám za váš názor.
Telefonát:
Jan Kukačka. Já bych se vrátil k tomu minulýmu tématu, i když s dnešním souvisí. Dnes lidé moc nečtou, nezajímají se o politiku. To, co slyšíme denně v rozhlase, tak vnímají, že se něco děje a že s tím nemůžou nic dělat. Já bych se vás chtěl zeptat. Lidi celkem dost vnímají umění. Vnímají muziku. V tý muzice můžou umělci říci svoje pocity na současnost. V tom, v čem žijí. Já mám dojem, já jsem na tuto otázku dostal odpověď, že dnes se nemůže dirigovat, co se má hrát v rádiu. Myslím si, že by se měla dát větší podpora našim zpěvákům a nemyslím těm salónním, těm co zpívají pro snoby, ale že by se měla dát možnost rozvít těm skupinám, těm zpěvákům, kteří něco zpívají ze srdce a ti se dnes neslyší.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Ti byli komerčně odsunuti i z takových rádií jako je Radiožurnál. Člověk slyší stále nevkusnou hudbu. To je problém, který se bude muset asi taky pozvolna řešit a jestli je řešitelnej. Ona ta obchodní síla je strašidelná.
Telefonát:
Jestli mohu ještě k tomu. Ve Francii mají zákon, kolik % médií by měly mít domácí produkce. To si myslím, že by to byla podpora. Když zaplatíme ty skvělé americké trháky a díváme se, jak se mají dobře, tak my je vlastně podporujeme. My jim platíme na to, že se mají dobře. Ale domácí kinematografii nepodporujeme. To jenom k tomu, aby lidi byli více v obraze. Tady se hodně lidi zajímají, ale většina lidí se zajímá jen o to, kde koho zastřelili, ale už víc nemají času. To umění by je trochu do toho vtáhlo, do toho dění.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Angažované umění by se mělo dostat asi více do pozornosti a možná i vycvičit lidi, že i to se dá poslouchat. Já sleduji dvě zahraniční rádia, francouzské a anglické a vidím, že tu muziku, kterou hrají, není komerční. Je k tomu, aby informovala lidi a dali jim prostor k přemýšlení.
Telefonát:
Tošenovjan, okres Frýdek Místek. Já jenom takovou poznámku. Já nechci, abyste si myslel, že jsem antiamerikanista. Já jsem poměrně mladý, je mi 35 let. Spojené státy, jako svoboda slova a demokracie, čím se nejvíce ohánějí ve světě, což je v pořádku a já to beru. Ale to, co se tam na té Kubě děje, je to vlastně za humny, je to za jejich prahem. Tak proč to neudělají na prudko, jako to bylo třeba v Iráku. Tam se taky oháněly, byl tam totalitní režim, byla tam podpora terorismu, ale jestli Spojené státy mimo to navíc, jestli tam nebyly spíše větší ekonomické zájmy než by měly na Kubě. To je ropa. Proč Američané, je to falešné a co s tím? Vždyť se to děje za jejich humny.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Ekonomické zájmy tam nejsou takový. Oni by tak trochu napadly celý španělsko mluvící svět a to oni nemohou, protože Amerika nemá zas tak úplně čistý svědomí v tom, jak podporovaly režimy v jižní Americe.
Telefonát:
Nemá čisté svědomí?
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Nemá. Podporovala často diktátory, kteří tvořili obrovský balíky těchto politických vězňů, o kterých se bavíme.
Telefonát:
Vy chcete říci, že to, co se děje na Kubě, že tady ty totalitní režimy, že Amerika má v tom namočený malíček?
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Kousek malíčku a není to tak jednoznačný.
Telefonát:
Ještě sekundu. Jak jste řekl, že by napadly španělský svět. V Iráku napadly arabský svět. Aby to nebylo falešné, když už ekonomické zájmy převažujou.
Telefonát:
Bořek z Brna. Všichni nadávají na Ameriku. Jestli si taky uvědomíme, že nám tahala třikrát horký kaštany, v první, druhé světové válce a i od těch komunistů nám pomohla. Konkrétně na vás. Zajímalo by mne, jestli byste se šel podívat na proces pana Hučína? Můžete vzít pana Rumla, Karáska. Ty ochránce pravdy. Ten pan Hučín by to opravdu potřeboval.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Já si myslím, že celá ta záležitost s panem Hučínem je dost pod dohledem. Je tam hodně lidí, kteří ho brání. Já si myslím, že nemá cenu z toho dělat teatr.
Telefonát:
On má třeba pravdu. Taky byste se mohli jít podívat a bylo by to od vás hezký. Já vás nechci k něčemu navádět, abyste z toho neměl problémy.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Ono to ještě probíhá a probíhá to v rámci....
Telefonát:
Je to děsný, že to probíhá. Že vás z toho nemrazí, tak tomu se divím. Já jsem si myslel o určitých lidech, včetně vás, že mají na to svůj názor a lepší. No nic. Přeji vám hezký víkend a nepalte si prsty, nemá to smysl.
Moderátor (Jaroslav Hutka):
Děkuji za závěrečný názor. Já to tady ukončím. Děkuji za všechny názory. Objevím se zase příští týden v tu samou hodinu a dnešní celá diskuse se za pár dní objeví na moji stránce www.Hutka.cz. Můžete mi další názory psát na moji e-mail adresu: jaroslav@Hutka.cz. Děkuji všem, nashledanou a dobrou noc.
