reakce Má se stát Evropská unie jednotným státem? 25. 3. 2005 moderátor (Jaroslav Hutka): Dnešní moje otázka je, zda se má stát Evropská unie jednotným státem? Před necelým rokem se stala pro Českou republiku úžasná věc nejvyššího historického významu. Byli jsme přijati do Evropské unie. Přes strašení komunistů, ODS a prezidenta Klause vše proběhlo bez problému a výsledky se zdají být pouze pozitivní. Přesto komunisté, ODS a prezident Klaus straší dále. Klaus dokonce srovnává Evropskou unii s komunistickou RVHP a je zásadně proti jakémukoliv dalšímu evropskému propojování. Já mám opačný názor. Já jsem přesvědčen, že Evropa by se měla dále propojovat a to až ke vzniku jednotného státu s jasnou ústavou a silnou centrální vládou. Velkou inspirací k vytvoření takového federálního evropského státu bych viděl ve státní struktuře Spojených států amerických a jejich dvousetleté zkušenosti s takovým soustátím. Já bych si přál být občanem státu Evropa. Jestli má někdo stejný, opačný a nebo jiný názor a chce ho říci nahlas, může zavolat na dvě telefonní čísla: 221552155 a 221552255. Můžeme začít s diskusí o budoucnosti naší země. telefonát: Mám rád vás jako zpěváka a jako člověka, ale jako politika bych si vás nikdy nezvolil, protože to není rozumné. Tady nejde o to, jestli pan prezident Klaus a nebo jestli ODS straší. Ona je to pravda. Kdybyste to napsal, tak jsou opravdu poškozované zájmy živnostníků a jiných lidí. Jen se podívejte, co všechno to dělá zemědělců? Stačí levá a pravá strana účetnictví. Nejde o to, jestli bychom nechtěli do Evropy, ano. Vezměte si, jak se Francie a Německo vyvlíkly z toho, že nedodržují rozpočty. moderátor (Jaroslav Hutka): To je jiná věc. Já si myslím, jak jste mluvil o těch živnostnících a zemědělcích. Ty otevřené hranice, žádné celní bariéry, velikej trh, to je jenom výhoda. telefonát: Třeba oni teď nemají služby. Já se představím. Já jsem doktor Vojtěch Černý a jsem z Litoměřic. Jsem doktor medicíny a 20 let jako hobby učím angličtinu. Posílám chytré děti do Ameriky. Já jsem pro to, aby to bylo, aby byla Evropa, ale pozor. Někdy se na něco díváme my, jako stát, trochu jinak a to každej stát asi. Vás budu chválit jako zpěváka, jako člověka, ale pozor, to je nebezpečné. Takové to, že budou spojené státy evropské, to není ono. Převálcujou nás i mocnější. moderátor (Jaroslav Hutka): Nebo nám pomůžou, to je věc názoru. telefonát: Pochuda z Ostravy. Já jenom chci říci. Ten pán, co povídal před tím, zřejmě má popletené souvislosti všechny. Mně připadá, jakoby si myslel, že my jsme ti jediní a ti správní a ti nejlepší a nejbohatší, nejvíce produktivní a že tedy máme právo do všeho mluvit a myslím si, že by naopak bysme se měli přidat ke všem těm ostatním, kteří jsou produktivně, společensky, morálně nesrovnatelně lepší a měl by si jenom uvědomit a každý občan, že totiž my máme tu národní hrdost v tom, že umíme dobře krást, umíme dobře tunelovat, umíme dobře podvádět. To máme národní hrdost. To máme národní vlastnost. Jsme neuvěřitelní pokrytci. Vybíráme si jenom to, co nám vyhovuje proto, abychom mohli říkat, zloděj křičí, chyťte zloděje. To je takové úsloví. Jsem přesvědčen ze své bohaté životní zkušenosti za posledních 15 let, že vlastně se tu kradlo pod oficiální vládou. Skutečně pod oficiální vládou a budou nám namlouvat, co máme a co nemáme a jakou máme mít hrdost. moderátor (Jaroslav Hutka): Řekl jste svůj názor. Já s většinou toho bych souhlasil, ale ten pořad není o tom, že já musím s tím souhlasit. Jde o to, aby se vedla diskuse a aby se témata, který jsou horký, dostaly se do našeho vědomí. telefonát: Já vzpomínám na Malostranskou besedu a na vaší statečnost. Chci ocenit i to, že jste viděl kousek Evropy a že už jste Evropanem s donucením minulého režimu. Jsem Brožek a dělám také medicínu. Chtěl bych vás pozdravit tím, že souhlasíme s tím, co říkáte, cítíme se Evropany, jezdíme konečně po světě, nemusíme v Rozvadově zůstat stát a děti nám nemusí říkat, kdo tam bydlí za tou čárou a říci, že to jsme my, za tou čárou. Já bych propojil ty vaše myšlenky do závěru. Lidi, kteří viděli svět by nás měli poučit a my bychom se měli také do toho světa podívat a pak se radostně vracet. Ten národ, který tisíc let tady přežil za všech obtíží středu Evropy, kdy vojáci tady chodili a dupali nám tady neustále, protože ten střed k tomu vybízel, tak ten národ má i krásné vlastnosti. Takže nám přeju hodně zdraví a pohody. Taky do svátků a do dnešního svátku. telefonát: Miroslav Vodrjanský z Olomouce. Já bych nerad zažíval to, že lidi zapomínají na jednu věc, že se vracíme do socialismu. Ta Evropa je socialistická. Já nechci, aby mě někdo naplánoval, kolik mám mít záchodového papíru, kolik mám mít past na zuby. Vy jste byl disident. Já poslední dobou mám pocit, že všichni disidenti jsou levičáci. Vy mezi ně, bohužel, patříte. Nezlobte se na mne, ale těch byrokratů je tolik, plná Evropa byrokracie. Skutečnej člověk, který vytváří hodnoty, tak ten jenom platí. A to je skutečnost. To vy víte všichni dobře. Vy jste měl už několik pořadů. Vždy jste mluvil o tom, že se má pomáhat kultuře a takový věc. Kdo pomáhal Antonínu Dvořákovi, kdo pomáhal Bedřichu Smetanovi? Ti lidé se museli projevit sami. moderátor (Jaroslav Hutka): Byli tam také ti bohatí, kteří pomáhali... telefonát: To je něco jiného. Mecenáš je člověk, kterej to ze svýho a sám a ne stát. Stát nikdy takovýmu nepomáhal. moderátor (Jaroslav Hutka): Císař pán taky pomáhal a Rakousko taky investovalo do mnohých věcí. telefonát: Vy budete za 20 let, jestli se dožijete, budete zase disident, protože ta Evropa je dnes socialistická. Bohužel. moderátor (Jaroslav Hutka): Myslím si, že není. Ten socialismus, který tady padnul, byl přece jenom jiný socialismus než... telefonát: Moment. Vy to nevidíte kolem sebe, tu byrokracii, která roste, že nám chtějí sešroubovat všechno. Vždyť to je jasný. Každýmu, normálně uvažujícímu člověku, to už musí být jasný, kam to spěje? To není Amerika. Pozor! Amerika je nejlepší společenství, ale bohužel Evropa s Amerikou nemá absolutně nic společnýho. moderátor (Jaroslav Hutka): Nějaký spojitosti bych viděl. telefonát: Marie z Prahy. Pane Hutko, mne docela mrzí, že používáte takové výrazy, jako že prezident straší a někdo že straší občany. Jakoby naši občané neměli svůj vlastní rozum. Bylo by dobré si poslechnout z tohoto týdne některé výroky pana docenta Robejška, jako prezidenta institutu pro politologii a ekonomii v Hamburku, který řekl naprosto natvrdo, jak Evropa, místo integrace se rozvolňuje a posléze, když měla paní Bobošíková na jiném rádiu svůj projev, tak tam citovala některé pasáže ze smlouvy, kterou teď bychom měli prozkoumat v rámci blížícího se referenda o tomto dokumentu. Jasně řekla, že to nepodpoří. Citovala tam věci, které se týkají našeho národa, naší republiky, kdy ta smlouva je koncipována proti nám. Já bych poprosila, kdybyste ještě se zajímal o jiné politiky, kteří umí rozpoznat, co je dobře a co je špatně. Vy mezi politiky nepatříte, vy pouze jste moderátor a dobrej zpěvák. Ale prosím, abyste i vy nepoužíval osobnosti a i prezidenta jako figury, které někoho straší. My nejsme strašpytlové. moderátor (Jaroslav Hutka): Nejsem politik, ale mám názor a ten názor jsem řekl a čekám, jaká na něj bude odezva. telefonát: Luděk, Olomouc. Váš pořad mne velice zaujal a ta vaše základní idea se mi tam moc líbí z toho důvodu, že když se podívám na tu vládu, která tady byla 15 let po pádu komunismu, tak není to až tak velká sláva, neřeší se budoucnost. Vypadá to takovým způsobem, že Češi si nedokážou postavit nějakou funkční vládu, takže bych uvítal nějaké širší společenství, ale je to takové, celkem obecné. Co mi na tom vadí? To je to, že nevěřím spojenectví nerovnocenných. V té Evropské unii jsou dost velké rozdíly mezi chudými a bohatými. Docela by mne zajímalo, jak to vidíte do budoucna, jestli Německo nebo Francie neustále bude snášet, že bude dotovat tyto chudší země. Jak dlouho to může vydržet? moderátor (Jaroslav Hutka): Oni jistě za cíl nemají stále ty země dotovat, ale že jejich cíl je v tom, jaksi těm zemím pomoci, abychom se dostali na jejich úroveň. V tom ta jejich snaha je upřímná. Jsou poučeny evropskými dějinami. Já si myslím, že obzvláště Německo a Francie ví, co chtějí a proč to dělají? V tomto bych měl k nim důvěru, že nemíní zachovat stav, o kterým jste mluvil. Chudí a bohatí. Jejich cíl a to je cíl celé Evropy je, ti co jsou dole, pozvednout výše a ti co jsou nahoře, tak jim tu možnost nechat. telefonát: Myslíte si, že je to upřímné přání politiků nebo voličů, kteří jsou daňoví poplatníci a tady tento systém, ať chceme nebo nechceme, dotují. Vidím v tom dost veliký rozdíl, protože do Německa jezdím a vím, že Němcům se to moc nelíbí. moderátor (Jaroslav Hutka): Ano, tam bude rozdíl, protože k tomu sjednocování velkýmu Evropy, obyvatelstvo Evropy nebylo příliš nakloněno. Tam skutečně ty politici evropští to táhli a více méně si to vynutili. Já jsem jim za to vděčný. telefonát: Uznáváte, že ta situace je v tomto křehká. Německo má velký ekonomický problémy. Francie také a do budoucnosti se chystá přijetí velký země jako je Ukrajina nebo Turecko, kde by ty investice byly podstatně ještě vyšší. Nestačí jenom říci hezkou větu, ale taky, jakým způsobem je to reálný. Jak se k tomu dá dojít? Tady je hezká idea, to mne osobně moc nepřesvědčuje a to řekne kde kdo. Málokdo už řekne cestu a způsob. moderátor (Jaroslav Hutka): Vždycky je to tak, že se napřed musí říci idea a teprve pak se hledá způsob a cesta a pak se naráží na lidi, kteří tomu chtějí pomoci a nebo kteří tomu chtějí zabránit. Myslím, že to pořadí je, že napřed je ta myšlenka, je ta idea. Když ji bude podporovat dost lidí, tak já mám pocit, že je možný to prosadit. telefonát: Měl bych ještě další otázku. Mám dojem, když má vzniknout nějaký silný soustátí, že tam musí být nějaké společné prvky, které ty společnosti nebo ty civilizace spojují. Já nemám takovej silnej dojem, že Litevec je nějak propojen s Portugalcem. moderátor (Jaroslav Hutka): Toto vzdálené propojení asi bude trochu problematický, ale Litva, Portugalsko. Já si myslím, že hlavní část té Evropy je už dlouho propojena, hlavně kulturně propojena, civilizačně. Politicky se často propojovala negativně. Tam byly často krutý války, ale přece jenom žili na tom území a první z těch idejí tý Evropy bylo, že už nebudou války mezi evropskými státy. telefonát: Když se podíváte do historie, tak to bylo postaveno tak, že co fungovalo, tak bylo spojenectví rovnocenných a kulturně blízkých národů. Toto je velká rozdílnost ve všem. moderátor (Jaroslav Hutka): Já doufám, že to bude pokračovat. Naše generace je na tom asi jinak než bude generace našich dětí. Uvidíme, ono to může jít možná dost rychle. telefonát: Děkuji vám a mám pocit, že to bylo dost obecné. Nebudu dále blokovat. telefonát: Sváťa. Já vás zdravím. Jste mi velice sympatický, jako zpěvák i jako člověk se svými názory. Promluvil jste mi z duše. Já si myslím, že federalizace a budoucí jednotný stát Evropy je velmi dobrá myšlenka. Byl bych rád, kdyby jednoho dne jsme se dočkali federalizované Evropy, jednotné Evropy s jednotnou zahraniční politikou, protože jedině tak můžeme být určitou protiváhou supervelmocem, jako jsou Spojené státy americké nebo stále více ambicióznější komunistická Čína nebo i Rusko. V tom si myslím, že je naše budoucnost. Myslím, že ti někteří lidé, kteří mluvili přede mnou, si neuvědomili, že Evropa byla ve 20. století místem vzniku dvou světových válek. Já si myslím, že nikdo rozumný by se toho nechtěl dočkat znovu. Myslím si, že jedině tak se dokážeme ubránit tlakům těchto supervelmocí. Vůbec si nedělám starosti s tím, jestli je někde socialistická vláda nebo pravicová vláda, protože všechny evropské státy, staré státy Unie i nové státy Unie měly svobodné volby. Obyvatelé měli možnost si zvolit svoji reprezentaci, měli možnost si zvolit Evropský parlament, který by měl rozhodovat. V Evropském parlamentu určitý směr má většinu, tak nechť rozhodne většina. To je princip demokracie. Základní princip demokracie. Mluvil jste mi z duše. Během svého života, zejména v posledních letech, jsem měl možnost hodně cestovat a navštívil jsem snad všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy. Taky jsem pracoval v zahraničí dlouhodobě. Myslím si, že i na základě těchto zkušeností bych se jednou rád dočkal toho, že bych mohl s určitou dávkou hrdosti říci, já jsem Evropan. Je mi v Evropě milo. Mluvil jste mi z duše a myslím si, že obavy našich lidí jsou zbytečné. To, že jste mluvil konkrétně o politicích, to považuji rovněž za dobrou věc, protože já si rovněž myslím, že náš prezident současný straší lidi a že skutečně sjednocená Evropa a Evropská unie může přinést všem vrstvám našeho obyvatelstva jenom to pozitivní a to i těm živnostníkům. Myslím si, že lidé, kteří nebyli nikde venku, nebyli nikde v cizině, nemají tu zkušenost práce v cizině, že tady to obtížně chápou. I mnoho let po pádu komunismu jsou tady lidé, kteří nevyužili nikdy té obrovské výhody, kterou nám naskytl tahle velká změna a sice možnost cestování. Možnost práce v zahraničí. Kdyby si to osahali, na vlastní oči a na vlastní uši uslyšeli, jak to všechno chodí v ostatní části Evropy, tak by měli pozitivnější přístup k Evropské unii. Co se týká těch politiků? Osobně si myslím, vzhledem k tomu, že je jich tam hodně od změny totalitního režimu a že jsou tam pořád ti stejní, tak si myslím, že těmto lidem jde o udržení místa. Udržení místa a lidově se tomu říká koryto. Vzpomínám si zcela jasně, že náš prezident řekl, když proběhlo to hlasování o Evropské unii u nás, že řekl, koho teď vlastně budu prezidentem? To samo o sobě ilustruje mínění hodně. Myslím si, že naši lidé i v budoucích volbách by si měli uvědomit, kdo podporuje Evropskou unii a kdo Evropskou unii nepodporuje. Vybrat si tu správnou stranu. Tím nechci nabádat nikoho k socialismu, ale myslím si, že existují strany, demokratické strany, byť by byly menší, které slučují pozitivní přístup k Evropské unii a slučují měřítka lidí, kteří by spíše rádi viděli pravicovou vládu. Nevím, zda jsem to dostatečně vysvětlil? moderátor (Jaroslav Hutka): Myslím, že to bylo velice srozumitelné. Přeji vám hezké velikonoce. Jak jste mluvil o tom, jak se člověk cítí tím Evropanem? Zažil jsem to, jak v Americe, tak i v Asii, kdy člověk najednou neříká, z které země je, ale říká že je z Evropy. V té chvíli začíná to, o čem dnes mluvíme. telefonát: Kopečná ze Stodůlek v Praze. Já jsem vám chtěla říci. O politické garnituře, to nemá cenu se ani bavit. To je zbytečný. Tady je supermarket ve Stodůlkách. Včera prodávali rohlíky za 0,10 korun, toaletní papír za 0,90 Kč, dobrou vodu za 0,90 Kč, mazanec za 9,90 Kč. Tady je tady 800 tisíc podnikatelů. Ukažte mi našeho výrobce, který to prodá za tyto peníze a ukažte mi našeho obchodníka, který je schopen nakoupit? Těch 800 tisíc podnikatelů, kdyby měl každý jednoho zaměstnance, je to 800 tisíc pracovních míst. My ještě podnikáme ještě krátkou dobu a taky to neumíme, ale neměli jsme do začátku takovej kapitál, abychom teď mohli těmto čelit. Tady má ve Stodůlkách každej ve schránce leták a to je každý den, takováto akce. Můžete mi říci, jak jim máme odolávat? moderátor (Jaroslav Hutka): To je velký problém a tady měl asi zasáhnout stát, protože to je známý ekonomický zákon. telefonát: Když ten stát dělá A, tak by měl také dělat B. moderátor (Jaroslav Hutka): Tady by měl stát dohodnout na férovou konkurenci. To je pravda. telefonát: A nebo to je ta volná ruka, neviditelná? moderátor (Jaroslav Hutka): To není evropský záměr. Jsou země jako Holandsko, kde tyto věci jsou až trochu tvrdě regulované. Pak člověk vidí, že regulované musí být, protože ta neviditelná ruka trhu se chová neviditelně. telefonát: Mějte se moc hezky a přeji vám příjemné velikonoce. Moc mne těšilo. telefonát: Posluchač z Prahy. Můj názor o Evropské unii. Omlouvám se, že mluvím špatně česky. Já myslím, že je to jiná forma komunizace. Když přišel Hitler do Čech a dnes přišel jinak. moderátor (Jaroslav Hutka): To myslíte vážně? telefonát: Ano, pane. moderátor (Jaroslav Hutka): Já si myslím, že se velice mýlíte. Nevím, jaká je vaše životní zkušenost a odkud pocházíte? Já si myslím, že to je.... telefonát: Pan prezident Klaus mluví jinak a to je kolonizace...... moderátor (Jaroslav Hutka): Tento názor vám neberu, ale nemyslím si to a nevidím jediný důvod k tomu, abych si to myslel. telefonát: Já mám zase jiný názor, než měl ten předřečník. Nelíbí se mi vůbec okřikování těch, kteří mají jiný názor na Evropskou unii. moderátor (Jaroslav Hutka): Myslíte, že jsem někoho okřiknul? telefonát: Ne. Ale okřikují se. Jak řekl pan Paroubek, nejdou v hlavním proudu. Je to jako za reálného socialismu. Reálný socialismus byl řízen z Moskvy, nyní jako by to bylo řízeno z Bruselu. To se mi vůbec nelíbí, aby byl někdo okřikován a sdělovací prostředky pak vytváří atmosféru, že pan Klaus někoho straší. Já si myslím, že to tak vůbec není. moderátor (Jaroslav Hutka): Já si nemyslím, že z toho Bruselu někdo okřikuje. Tam je sice evropská komise, ale ta je pod patronátem Evropské rady a to je sbor premiérů a hlav států a ti, co jim povolí, to ti komisaři mohou teprve dělat. Já bych to neviděl stejně jako ten Sovětský svaz, ten Kreml, který rozhodl. telefonát: Jestliže někdo tvrdí, že potom budou sankce, pokud nebudeme souhlasit, tak v takové společnosti já žít nechci a takovou nechci. To je všechno. telefonát: Já jsem chtěla říci jen takovou maličkost. Nekradu, nezávidím nikomu nic, jsem slušenej člověk, znám spousta lidí tak slušných, proč mám už 15 let přes média neustále poslouchat, že jsou Češi závistiví, špatný, mizerní. Ten pán, co vás oslovil jako druhej, proboha, já bych s ním nechtěla jet ani v jedný tramvaji. Jak chcete, aby jednou naše mládež, znám spousta děcek, který chodí do gymnázia a vtlouká se jim to do hlavy, co jsme za národ? Kolik my jsme měli lidí, kteří přispěli k evropský kultuře, kteří byli dobří. Nikdy, jako národ, bychom tady nevydrželi, kdybychom byli takový šmejd, jak ten člověk naznačil. Proč k tomu tak ty média přispívají? To je neustále. Když si vzpomenu na pořady, Ta naše povaha česká, to je neskutečný. Copak toto mají Češi v povaze? Nedá se s tím něco udělat? Copak jsme takovej odpadlickej, to je nesmysl. Nebyla jsem jenom v Čechách. I mezi Němcema. O Němcích jenom pomlčet. Kdyby Němci si otloukali o hlavu co způsobili v Evropě? My jsme jedinou válku nezačali. Vždy jsme se postavili na tu správnou stranu. Co jenom stála druhá světová válka pro nás? Proč se toto vůbec připustí v televizi a v rádiu? moderátor (Jaroslav Hutka): Já si myslím, stejně jako vy, já si myslím, že si to myslí většina lidí na tomto území, že valná většina Čechů jsou slušní. Taková ta úzkost z toho, že na tom nejsme tak dobře a že ta naše zkušenost není srovnaná, státně existujeme velmi krátkou dobu, že to logicky vede k tomu, že v těch médiích a to považuji za správný, jsou velmi kritický pořady. Já si myslím, že oni jsou vždy zacílený na konkrétní problém a nikoliv na řečeno, že celý národ nestojí za nic. telefonát: Tak to bohužel vyznívá. moderátor (Jaroslav Hutka): Mně tak ne. telefonát: Zeptejte se některých děcek, který chodí do gymplu, v čem jsme dobrý? Já myslím, že jsme dobrý byli v mnoha věcech. Já jsem vůbec volat nechtěla, ale mně se z toho člověka udělalo špatně. Mějte se hezky. telefonát: Musil, Praha. Já volám proto, protože je mi 33 let. Říkám to hlavně proto, že si myslím, že jsem nejmladší volající a poslouchám ty všechny před sebou. Proto na to reaguju. Jak to poslouchám, tak si myslím, že by bylo fajn, kdyby do toho zazněl někdo z tý střední třídy, protože já mám za sebou 1,5 roku studia ve Spojených státech a častokrát tam jezdím služebně. Myslím si, že to co tady slyším, třeba ta paní přede mnou, že to všechno v tý Evropě je běh na dlouhou trať, že ty Spojený státy jsou postaveny o něčem jiným od základu. Že to těžko my tady dokážeme. Ať je to ekonomického nebo politického rázu nebo toho soužití. Když to vezmu se sportovní terminologií, kdy si jdete zahrát ve Spojenýchs tátech fotbal a přijde někdo z jiného státu, tak tam neslyšíte, že řeknou, my bychom je chtěli porazit, protože přijeli z jiného státu. Oni je chtějí porazit proto, že jsou dobrý. Když tady si jdete zahrát fotbal, tak řeknete, musíme je porazit, protože jsou z Německa nebo z Francie. To je standardní u nás. Není to nic špatnýho, ale prostě jsme úplně jiný. Já si myslím, že ten modul, který chceme sem vtisknout, ten politický, ten je prostě nepřijatelný pro Evropu. Ve Spojených státech je to položený na úplně něčem jiným. Tam ty lidi museli přijít a to všechno akceptovat a přijmout a proto v tom mohou žít. Tady v Evropě je to nereálný. Tak jak je to i z ekonomickýho hlediska, třeba včera v Mladé frontě psali, že kdyby Evropa přiznala, že Spojené státy se těžko doženou. Kdo tam kdy trochu pracoval a měl možnost se do normálního života zapojit, tak je to pro většinu Evropanu naprosto nepřijatelný. Nevím, jestli by se měla Evropa, jak v tom politickém tak v tom ekonomickém, snažit tu Ameriku dohnat. moderátor (Jaroslav Hutka): Já si myslím k tomu, co jste říkal. Ona Amerika měla jednu výhodu, že když se ty Spojený státy zakládaly, že zhruba všechna území, jak civilizačně, tak po všech stránkách, byly ve stavu nula. Ta Evropa je už u nás sice tisíc let, ale tam na jihu Evropy nebo 3 tisíce let rozvinutá a my z této rozvinuté situace se snažíme udělat nějakej novej stav. To je komplikované. Já si myslím, že ta nová generace, ta to bude vnímat jinak. Já si myslím, že to může jít daleko rychleji a právě tyto zkušenosti, o kterých vy mluvíte, z té Ameriky, já mám pocit, že se to dá přenést jednou generací a to velice rychle. Uvidíme. Já se budu muset rozloučit, protože čas se naklonil. Já děkuji za všechny reakce. Jsem velice příjemně překvapený, že já jsem čekal daleko ostřejší a daleko nepřátelštější reakce. Jsem příjemně překvapený, že ty pocity, které já z toho celého mám, možná je nás více, kteří je sdílíme. Je to taková úleva. Já bych se s vámi rozloučil. Děkuji za pozornost. Jestli mi chcete napsat e-mail. Moje adresa je: jaroslav@hutka.cz. Moje webová stránka je: www.hutka.cz. Minulé dva pořady už jsou na mé stránce přepsané i s reakcema, který byly. Tento pořad tam bude asi v úterý, po velikonocích. Můžete si to znovu přečíst a eventuálně zareagovat. Děkuji mockrát. Nashledanou. reakce