NOHAVICA

další článek na Spectru
diskuse na iDNES
články v Lidovkách: 1. 2. 3. 4. 5.
blog Novinky
O koncertu ve Vídni píše J. Brabenec
J. Brabenec doplňuje
MFDnes: Nohavica promluvil
Nohavicovo vyjádření na jeho vlastních stránkách

24. 11. 2007

Anketa MFDNES: S Hutkou, nebo proti němu?
Aféra Hutka: Písničkář zpívá o svém kolegovi Jaromíru Nohavicovi, že je udavač. MF DNES se zeptala tří dalších hudebníků, na čí straně stojí.

1. Bylo správné, že Jaroslav Hutka napsal píseň o Nohavicovi? Co si o tom myslíte?
2. Udělal byste totéž?

Pavel Dobeš písničkář
1. Jaroslav Hutka se nezpronevěřil ničím, když napsal písničku podle toho, co vidí a cítí. Kdo by nebyl frustrován a neměl pocit zmaru, když vidí to, co my ostatní můžeme jen slyšet v jeho písničce. A kdo jiný by měl větší právo o tom napsat, když ne právě Jarda Hutka nebo Vladimír Veit, Vlasta Třešňák a třeba i Karel Kryl, kteří měli úplně stejné estébáky, a ti byli legálními zaměstnanci režimu, který jsme měli všichni také stejný. Dokonce i nabídka výhod byla stejná pro ty, kdo ji přijali, jako pro ty, kteří výhody odmítli. Ale u výše jmenovaných lidí stála čest na vysokém stupni žebříčku hodnot, výše než hodnota obsahu peněženky, ba dokonce výše než hodnota tepla domova, a tak odmítli.
2. Chuť by byla, ale skutek utek. Je fajn, že se Jarda Hutka angažoval, aby poměr sil na tomto světě zůstal zachován.

Jan Burian písničkář
1. Legrační otázka! Jako by se dalo říct, o čem je správné napsat a o čem ne. Písnička je odvěký žánr, který lidé vytvářeli zejména proto, aby se jim líp žilo, aby se jim ulevilo od trápení, od roboty a podobně. V tomto případě doufám, že se Jardovi Hutkovi ulevilo z pocitu zoufalé bezmoci, kterou myslím pociťuje dost lidí, ať třeba vůči Nohavicovi nebo celé StB, komunistické straně a dalším. Vždyť oni ani neprojevili lítost nad tím, co v minulosti dělali, natož pak aby se komukoli omluvili. Tento případ je tak jen třešničkou na dortu, neboť Nohavica je v tomto směru mistrem; nejenže v sobě nemá kapku pokory a slušnosti, ale úspěšně manipuluje veřejností, stěžuje si, jak je pronásledován, a vlastně tak hraje dál tu samou falešnou hru. Jeho řídící orgán z něj musí mít radost...
2. Ne. Já kdybych kvůli tomu problému nemohl spát, tak napíšu článek do novin.

Jiří Dědeček písničkář
1. Takhle se ta otázka nedá položit; jestli je to dobře, nebo špatně. Prostě ji napsal. Zažili jsme dobu, kdy Hutka složil Havlíčku, Havle, a měli jsme ho za to rádi. Teď potřeboval napsat o Nohavicovi, tak to udělal. To je přece jeho svaté právo.
2. Jestli bych udělal totéž? Já už jsem to udělal, před pár lety. Ta skladba se jmenuje Usměj se na mě. Není to tam řečeno tak jasně a zjevně, ale text obsahuje i narážky na fízla z Těšína.

Řekni ďáblovi nazdar
Jiří Dědeček (MFDnes)

Nějak jsem to tuhle u nás v hospodě přehnal, jak se do rána propírala Hutkova písnička Udavač z Těšína. Ulehl jsem druhý den okolo čtvrté odpolední, že si dopřeju jenom půlhodinku, ale nedopřál jsem si ani pět minut. Nejdřív zvonil mobil, když jsem ho umlčel, ozývala se pevná linka - média chtěla vědět, co tomu Jardovu činu my, písničkáři říkáme. Deníky, týdeníky, televizní kanály...
Nejradši bych neříkal nic. Je to prostě jeden z mnoha songů. Myslím, že Jarda má víc lepších než horších, ale tak to chodí. Písničkář píše, protože musí, protože vždycky psal tom, co ho obklopuje a co ho trápí. Nechce-li být falešný, nestylizuje se do pokrytecké účasti, kterou dojme davy, ale píše o něčem, co se ho bytostně týká a čemu rozumí. Třeba o morálce. Na to má Hutka větší právo než většina z nás.
Perfidní žurnalistika mu podsouvá závist, ale každému, kdo zažil jeho grandiózní sedmdesátá léta, musí obvinění připadat směšné. On ví, co je sláva a úspěch; na rozdíl od jiných zná už i odvrácenou stranu. Možná se to dalo sepsat lépe, ale od Hutky jde o statečný čin právě proto, že sám je písničkář.
Pavel Vérner v deníku Právo se domnívá, že by měl napsat o tom, kdo „nutil kdysi lidi k udávaní svých bližních, a tak dosud nenápadného darebáka postavil na pranýř, kde je na něho konečně vidět. ... Jaroslav Hutka neměl sílu napsat píseň o nepopulárním estébákovi, a tak si kopl do estébákovy oběti, do populárního kolegy".
Jenomže ten estébák je naprosto nezajímavý, poněvadž on nekáže národu, nepokoušel se rozplakat národ písní o Sarajevu ani o tom, že už zase bijou děti, tak jako v Listopadu. A hlavně - požadavek jít po příčinách zla namísto po jeho projevech je dobrým pokynem soudu, ale naivní radou umělci.
Jak zpívá jiný český písničkář, ďáblovi se má říct ne. Když to jde. A když to nejde a člověk mu řekne nazdar, musí počítat s tím, že si toho jednou někdo všimne. Nakonec je to jenom písnička, nikoliv ortel. Patnáctileté dívky stejně nepřestanou vzdychat a tučné tantiémy poběží dál.

Jak to vidí Leo Švancara
muzikant a publicista (MFDnes)

Když nám moučkový cukr zhrudkovatí a ztvrdne, jsou jen dvě možnosti: buď jej roztlučeme ráznými ranami v moždíři do původní sypké konsistence - a nebo nám nezbývá, než trpělivě a dlouho hrudky prosívat a prosívat. Pravda, existuje i třetí varianta - všechno vyhodit do popelnice a jít koupit cukr nový.
A přesně ve fázi oné zmíněné druhé možnosti se nachází česká společnost osmnáct let po listopadu 1989. Protvrdlou hmotu profízlované a po více jak půl století permanentně kolaborující české společnosti - tu pod praporem Reichu, jindy zase Sojuzu - nikdo ráznými ranami soudního kladívka jakési obdoby poválečného ,Norimberku'neroztloukl, takže trpme! A proto jsme se nyní dočkali i písniček písničkářů o písničkářích...
Jak to nakonec dopadne, je zjevné. Jarda Hutka bude lidem zavržen jakožto zapšklý jedinec, dozajista závidící slavnějšímu kolegovi, zatímco Jarek Nohavica bude v předvánočním období opět lámat rekordy v prodejnosti svých poetických, balad, tentokrát navíc s aureolou mučedníka. A život půjde dál - jedinou neotřesitelnou jistotou je, že penze bývalým řídícím orgánům, majorům a kapitánům budou vždy valorizovány řádně a včas...
Nicméně, co bychom chtěli, vždyť je to taková naše česká tradice. Ikony kumštu nebývají zrovna ikonami pevných charakterů. Koneckonců i autor libreta oné „nejnárodnější" české opery - Karel Sabina - byl rovněž policejní udavač. A tak při poslechu českých desek mějme raději vždy na paměti staré antické pořekadlo: Fide, sed cui fidas, vide (Věř, leč komu věříš měř!).

jméno: Eva
Pane Hutko, chtěla bych vám jen vyjádřit podporu co se týče té kauzy s písní o Nohavicovi, jelikož jsem četla tu online diskusi na idnes a žasla nad tou slepotou, laxností a nechápavostí lidí. Já jsem si svůj názor na Jarka N. udělala před cca 3 lety, kdy jsem slyšela v rádiu pořad kde se věnovali jeho vztahu ke Krylovi a tomu jak napsal jakousi posměšnou píseň o emigrantech a pak tam ještě pustili jeho verzi Krylovy písně, tuším Král do boje táh. Ten styl, kterým tyhlety dvě písně zazpíval, z toho se mi udělalo čistě fyzicky nevolno a od té doby mám svůj názor na něj jasný. Čišela z toho jasná nenávist ke Krylovi, nejspíš proto, že on byl něco jako svědomí národa a narozdíl od něho opravdu svědomí a charakter měl. Takže to jaký mají vztah lidé k těmhle dvěma písničkářům je něco jako lakmusový papírek stavu národa českého, tak to vidím já. Dalo by se o tom napsat ještě daleko víc, ale jak praví můj partner - je to střelcovsky z jednodušené, ale OK :-) . Zdraví Eva

jméno: Vlastik
zpráva: Dnes jsem shlédnul na CT 24 reprízu Vašeho rozhovoru s názory a obhajováním jakýchsi útoků na J.Nohavicu.Tímto si popularitu zvýšíte pouze u pražáků,je to něco ubohého.Pokud o přílišnou popularitu nestojíte,jak jste prohlásil,raději mlčte a žijte svým životem.

jméno: Michal Jan Uhlíř
Dobrý den pane Hutko! Možná Vás překvapím, ale nadávat vám nebudu a už vůbec ne urážet. Rád bych jen vyjádřil svůj názor na Vaši píseň o Jaromíru Nohavicovi. Vlastně je to spíše úvaha, polemika... V první moment mne napadlo, že jste přeci jen trošku zahořklý. Úspěch Nohavici je zřejmý a Vás jsem už \"masově\" nevidě ani nepamatuji. Na druhou stranu jsem se zabýval tím, co vlastně ti komunisti a stbáci Vám museli provádět. Přiznám se, že si to snad ani neumím představit. Zde bych tedy chápal Váš názor na udavače a spolupracovníky. No a třetí úvaha je o tom, zda tato píseň neměla přijít hned v roce 1991? Nevím. Neodsuzuji, nesoudím, snažím se pochopit. Třeba si najdete čas a odpovíte a pomůžete mi objasnit období a věci, které ke svému mládí nemohu znát. Krásný den.

jméno: Alfred Mosse
Dobrý den pane Hutko, s tímto výkladem z Britských listů si dovolím plně souhlasit.
Cituji: \"Vynucený souhlas pod hrozbou represí je právně neplatný.Trestat někoho z důvodů značně problematických a diskutabilních není zrovna fér. Hutka jako angažovaný umělec intolerance, zloby a nenávisti se zřejmě domnívá, že dnešní společnost trpí defiticem mstitelů. Snaha vyvolat veřejnou nenávist a opovržení vůči jedinci, je projevem maximální hlouposti, postrádající zakladní normy civilizovaného člověka. Msta nepatří do repertoáru slušných a inteligentních lidí. Pan Hutka zřejmě tuto informaci postrádá.\"
V čem Vy jste lepší? Stále se vracet ke starým věcem. Kryjete se za všemožné morální aspekty, ale ve skutečnosti se chováte čistě a chladně obchodnicky. Moc dobře jste musel vědět, jakou toto vše bude mít reakci, a jak Vám to určitě zvýší popularitu. Ale věřte, je to jen na krátko, a za čas opět upadnete do své úrovně. A Nohavica dál bude mít stále naplněné sály a bude úspěšný. Tak to v obchodě chodí. A takovýto způsob boje, je účinný jen krátkodobě. A často se vrací jako bumerang.
Takže Vám s radostí přeji zpětnou ránu, a to pořádnou.

jméno: 4speed
Ty zasraný feťaku zviditelňovat se na ukor něčeho co je dvacet( číslem 20) let za nami je zhovadilost.Nikdo, nikdo ti netleská, aby jsi se obul do prasat co rozkradaji tuto zem a urážeji slušné lidi jen tim, že dýchají stejný vzduch a chtějí přitom řídit naši zem. A TY, ty jsi stejný parchant zapal si travu a zmiz ze sceny jsi troska bez nápadu a fantazie. Potkat tě na ulici s klidem v duši bych tě poslal na ARO. Jardovi neležíš ani u nohou ty šmejde.

Odesílatel: Miroslav Řičica
A je ticho jako po popravě bez řádného soudu.Jako po linči-pane inkvizitore a kate v jedné osobě.
Zemřely můzy a zbyla jen pachuť a nejistota zda byl popraven ten pravý.Teď již cítíte že ne.
Nejste Bůh aby jste věděl kde je pravda-jen na základě nějakých pracovních výkazů estébáků takto nenávratně poškodit Člověka.Toto může udělat jen zaslepenec.Sypat sůl do do očí,trestat apriori - to se nedá vzít zpět.Kajte se a modlete za odpuštění proto,že jste zhřešil.
Modlete se,aby se i na vás něco ve složkách STB nenašlo-taky s váma komunikovali když vám dávali na vybranou zda zůstat nebo emigrovat.Vy víte co si tam o vás zaznamenali zda pravdu či lež?
Jak vysvětlíte že to byla pravda nebo lež.Modlete se.

Modlit se nemusím, můj spis se zachoval, část už ho mám na své stránce a za pár dní tam bude celý a dobře čitelný, třeba to bude pro Vás poučné, ale má to několik set stran, jinak si můžete najít na mé straně knihu Utkání se skálou, třeba získáte lepší představu o tom, jak to bylo, www.hutka.cz
Zdravím - Jaroslav Hutka

Jo pane inkvizitore-máte mandát od příslušníků Stb,a dokonce několikasetstránkový.Jen se v něm přehrabujte-stejně jste si už od něj zašpinil ruce i duši.Modlete se.
Vaše kniha Utkání se skálou-vždyť nevíte jak a kdo ji odklidil.Vy jste se vrátil když již tu nebyla-vy osobně jste se jejímu odklízení vyhnul emigrací,a teď se chcete pasovat za organizátora?Probuďte se.Ve jménu čeho jste si dovolil házet kamenem jako primitiv?Domníváte se,že mandát špinavých rukou a duše od spisů Stb kterými žijete vás k tomu opravňuje?Ach kam jste to klesl.Jakákoliv záminka pro ublížení je dobrá?Vy snad cítíte vinu,že jste se na odklízení skály nepodílel, a proto alespoň kádrujete ty,kteří to činili.Jak ubohé.Sílu čelit novým slálám již nemáte,a tak alespoň takto.Probuďte se a snažte se být opět člověkem a ne inkvizitorem.
Je mnoho výzev v tomto současném světě,ale vy se jich asi bojíte dotknout,a v tom jste zklamal.Žijete jen temnou minulostí i s klakou svých sympatizantů.Probuďte se a věnujte zbytek svého života pochopení a lásce a ne zášti a nenávisti a spolupráce s se spisy Stb(syndrom věznitele-vy asi bez nich neumíte žít). Nerad,ale musel jsem odpovědět na váš Re.Mirek.
Odesílatel: Milan Gála
Dobrý den pane Hutka. Jmenuji se Milan Gála, je mi 45 let a většinu života jsem tak prožil za bolševika.
V té době co jsem měl možnost nějak situaci v Československu vnímat bych řekl, že se občané toho státu dělili na dvě části.
Pak tu byla část, asi 0,1% co se dokázali Bolševikovi postavit, jim patří čest a sláva (tam řadím i Vás). Dalších x procent byla tak zvaná šedivá zóna (tam řadím sebe). Pravda ta zóna byla velmi široká řeka, od těch kteří nebyli v SSM, ROH, KSČ a podobných organizacích přes členy brigád socialistické práce, přes svazáky po bolševiky a ty kteří celý ten cirkus řídili. Já spíš patřím k tomu břehu bez SSM a podobných organizací (vyjma střední školy, dostudovat jsem ji chtěl). Všichni jsme ovšem svorně chodili k volbám, na vojnu a udržovali jsme ten režim v chodu. Všichni jsme vinni, někdo víc a někdo méně. Ale bohužel se vždy vyjme někdo z našich řad, nejlépe nějaká známá osobnost a té se to naloží za všechny nás ostatní. a nyní dostane ten svzáček, odborář a člen možnost ukazovat si na jiné a spílat mu az vlastní selhání a zradu. Já za sebe mohu říct, že jsem rád, že jsem se na mašinérii přímo nepodílel, ale nejsem hrdý na to, že jsem chodil k volbám a držel je při životě. myslím, že nemám právo kritizovat.
Čemu, ale vůbec nevěřím jsou záznamy STB, myslím že již ve své době byly nevěrohodné a navíc je v dnešní době mnoho lidí překrucuje k svým potřebám. S novinami má také jednu zkušenost, vedl jsem tábor jako hlavní vedoucí a musel jsem ho evakuovat pro vlekou vodu, dostalo se to přes policejní svodky na internet. Nic se nikomu nestalo, policie i hasiči věděli dopředu kde jsme, v místní škole jsme měli dopředu zařízené náhradní ubytování. Když jsem pak viděl ty zklamané novináře tím, že se nikdo nezabil a ani nezranil a ani nikomu neuplavala košile, tak mi došlo co v novinách vlastně jde jde pouze o senzaci. Jako nejlepší na závěr bylo to, že mi děti ukázali dva články od novinářů, kteří vůbec nebyli na místě (naštěstí alespoň neškodili). A tudíž noviny mají velkou moc, ale i moc lhát a my normální smrtelníci nejsme schopni odhalit kdy tomu tak je. Já nevím jestli pan Nohavica něco provedl či ne, nikdy se to nedozvím a tomu co se dozvím nebudu věřit. Nelíbí se mi že má nést vinu nás všech a nevěřím tomu co se o něm píše. Vím jediné jeho písničky mi hovoří z duše. Jestli udělal trestný čin, ať jde do vězení. A věřím tomu, že vůbec nemá smysl, aby se hájil, jestli to neudělal, tak je mu to stejně prd platné, jestli ano tak si to musí obhájit především sám před sebou. Je mi docela líto, že Vy člověk kterého si nesmírně Vážím a vážit vždy budu a jehož písničky a práci má velmi rád jste napsal písničku kterou jsem četl. Myslím, že Vám ke cti neslouží. Je potřeba říct, že jestli byl pan Nohavica prase, tak jsme byli všichni prasata (vyjma Vás pár odvážných) a myslím, že není potřeba oddělovat jedno prase ze stáda,dělat si z něj terč, aby se ta ostatní prasta mohly jemu chechtat. Vyjma pár jedinců nemá v tomto státě právo nikdo kritizovat.Děkuji Vám, za to co jste udělal, já tu odvahu co jste měl Vy nikdy neměl a mrzí mne to a velmi Vás proto prosím nekažte si to zbytečnými výlevy (ta písnička podle mne není nic jiného, než ošklivý výlev), tady nejde o Nohavicu, ale o Vás. Mám vás rád a tak bych Vás chtěl požádat, aby to tak zůstalo.
Milan Gála.

Vážený pane Gála,
omlouvám se, že jsem se dostal k Vašemu dopisu až teď, ale rychleji jsem to nezvládl. Samozřejmě respektuji Váš názor, mě překvapilo, co se z písně stalo, tedy z reakci na ni, cosi obludného, co neodpověídá tomu, že jde jen o ironickou píseň. Ale to také znamená, že kolektívní vědomí je na tyto otázky přece jen přecitlivělé a řešit by se mely, ne je nachávat zamlčené... ale to už se asi teď děje. Já bych měl jen jednu poznámku, nepodceňujte ty materiály StB. Dnes se otevřely archivy, bude to přístupnější, dal jsem také na svou stránku svůj spis, aby byla představa, jak byl vedený spis na "nepřítele" státu. Bohužel byli velmi pečliví a jednu věc ukazuje ten můj spis docela dobře, věděli jen to, co jin někdo řekl, proto měli pořád málo informací o mně, že já jsem s nimi o konkrétních věcech nemluvil a kolem mne nebyli udavači. Výjimka je Karel Srp, který tam má krycí jméno hudebník. Tvářil se sice, jako šéf Jazzové sekce, jako disident, ale ta čtyři udání tam jsou a i když jakoby nečekl nic podstatného, jak se hájí, řekl z celého spisu to nejspodstatnější... srdečně zdravm - Jaroslav Hutka

Děkuji za odpověď. Včera jsem viděl rozhovor s Vámi myslím na ČT24 a docela to i mnohé vysvětlilo. Přeji Vám mnoho zdaru ve Vaší práci a jedno jsem zapomněl napsat líbil se mi Váš seriál v televizi. Jen jsem chtěl poukázat na to, že jen málo lidí v tomto státě má morální právo ukázat na toho druhého (Vy ho myslím máte) a ta písnička mimo jiné bohužel tyto lidi povzbudila. Na druhé straně je potřeba ukazovat příběhy a to hlavně z padesátých let. Je absolutně šílené, když někdo za druhé světové války bojoval za tento stát a je jedno kde a jak a za pět let na to byl odměněn koncentrákem. Často tito lidé žijí dnes na okraji společnosti, bez jakéhokoliv byť jen morálního uznání. O všem se dá diskutovat, tohle je ovšem dost neodpustitelné. Milan Gála
jméno: martin
Pane Hutka připadáte si dobře při veřejném urážení p.Nohavici. Ono je jednoduché na někoho ukázat. Když je to na západě tak skvělé proč jste tam nezústal? Jste jako většina lidí, kteří zapomínají, že né vše bylo špatné, ale vaší rovnost bych přirovnal k paragrafu
Martin
jméno: Marcel Blažek
Dobrý ... asi den, velice mě potěšilo vaše vystoupeni v čt 24. Poznal jsem, že jste skutečně dobrý člověk, kterému nejde o odsouzeni a že jste člověk, který má rád jasno a pravdu. Sám jsem se dostal do problémů s totalitou a můžu Vám řict, že kdyby na mě tenkrát zatlačili tak asi kvůli rodině a hlavně svému otci, jenž se ve mě viděl a chtěl abych dostudoval, udělám cokoliv. Naštěstí jsem byl tehdy pouze student a tak nic nestalo. Já to dneska dávám k dobru jaký jsem byl tehdy \"disident\" ale sám nevím jak by to tehdy dopadlo. Myslím, že ti co k tomu aspoň trochu přičuchli tak to chápou. A poznal jsem dnes, že i vy jste schopný to pochopit a odpustit. Vás akorát mrzí ten jeho postoj. Velice si Vás za to cením a možná, že spousta lidí ani neví o co Vám jde. Je škoda, že to dneska vidělo asi málo lidí, možna by to chtělo nějaké pro lidi srozumitelnější prohlášení. Moc jste mě potěšil a přeji Vám jenom to nejlepší. S Pozdravem Marcel Blažek
Odesílatel: Jan Stefanovic
Dobry den vespolek, mam par poznamek:
1) Hutka byl v dobe, kdy na nej StB tlacila znamym a uspesnym zpevakem, popularizatorem lidovych pisni a verim tomu, ze nebyt Charty, nikomu by nevadil. Spolecnost se uz tehdy nalezala ve stavu, kdy ve skutecnosti ani sudruzi neverili svym fantasmagorickym teoriim, kdy bylo potreba dat lidu nejakou zabavu, aby mu nedoslo, jak se veci maji. Pro tento cil byli soudruzi ochotni trochu povolit. Jenze ouha, hraz se protrhla jinde. (Ona by se protrhla tak jako tak i bez Charty, Hutka musel jednoho dne narazit prave proto, ze byl ve skutecnosti narodnim obroditelem. Normalizace nebylo nejake zimni spani, ale byla doba, kdy se skutecne rozhodovalo o samotnem preziti ceskeho naroda. Nejen folkove hnuti, ale i samizdaty byly reakci prave na tento tlak statu o zardouseni naroda.)
2) Nejsem si jisty, ze Nohavicovou motivaci byly penize, ale slava urcite, ale jeste neco jineho. Mame totiz u nej myslim typicky priklad prilis tvoriveho cloveka, ktery nevi co by delal jineho, ktery proste potrebuje tvorit. Tvorit a vystupovat verejne. A je schopen tomuto svemu nutkani podridit vse. Ktery potrebuje to verejne uznani. Jelikoz hovorime o spolupraci s StB, neni snad prilis pritazene za vlasy podobenstvi s prostituci - nektere holky to delaji z nouze, nektere ze zvedavosti, ale nektere to proste musi mit 24 hodin denne, sedm dni v tydnu. To je myslim presne pripad Nohavicuv. A je schopen pro to udelat cokoliv. Je to jako roga. A jako kazdeho na drogach zavisleho, je lehke ho zneuzit.
3) Myslim si dale, ze nikdo, kdo neprozil emigraci na vlastni kuzi, si nedovede predstavit, co to obnasi. Jenze Hutka byl behem prvnich par roku v emigraci natolik zabehly, ze v Holandsku vpodstate provozoval to same, co v CSSR, tedy sbiral stare lidovky, uravoval je a poradal koncerty, na nichz DOMORODCUM oteviral jejich lidovkami oci a duse. Takovyhle kousek se podari opravdu malokomu. Lide, kteri tvrdi, ze Hutkovou motivaci je zavist vuci Nohavicovi proste nemaji nejmensi predstavu o cem hovori.
4) Pri vsi ucte k Nohavicove tvorbe (tedy k tomu, co je nad urovni zakladni skoly, nejcasteji prevzate pisnicky Vysockeho a dalsich) a pri vedomi ze mam na pameti, jak populisticky Nohavica je, si nedovedu predstavit, ze by byl schopen emigrovat stejne uspesne jako Hutka. Leda snad kdyby emigroval do Polska. A Hutka si tou emigraci prosel jeste zpet do Cech. Ovsem tato druha emigrace uz mu nevysla zdaleka tak dobre. Ne uplne jeho vinou. Do stejne reky nelze vstoupit dvakrat. Dneska uz to Hutka vi.
5) Nepripada mi nelogicke, ze by StB chtela, aby donasel na emigranty. Krome toho, ze StB vzdycky strkala sve nevymachane rypaky do osobnich veci, emigranti ji vzdy zajimali a mela mezi nimi svou velmi rozsahlou sit agentu, z nichz mnozi byli "sleepers"=neaktivovani. Ze by Nohavicovo donaseni bylo nelogicke se muze zdat z DNESNIHO pohledu, a take snad kvuli tomu, ze na ne Nohavica vlastne nemel co rict, ale z pohledu tehdejsiho to rozhodne zapada do stylu cinnosti StB; vzdyt oni ti estebaci byli nejcasteji jako rybari, nahodili udice a cekali co ulovi. Pritom je ovsem treba pamatovat, ze zprava o koncertu ve Vidni byla jenom jednim z Nohavicovych vysledku, ze jiste toho odvedl vic. Vzdyt pres nej se StB dostavala k lidem organizujicim domovni koncerty, utajovane festivaly, vystavy atd.
6) Nemyslim si ani, ze by slo estebakum o to, udelat z Nohavicy moralni trosku s vidinou do daleke budoucnosti, jako "vzor" pro mladez. Tedy moralni trosku ano, to byli vsichni v okamziku, kdy podepsali a slouzila k tomu uz ta samotna podpisova listina, ale nemyslim si, ze by estebaci uvazovali ve sfere "moralni pokleslosti a scestne filosofie" nebo "nakazy obecenstva". Proste jen videli, jak populisticky Nohavica ve sve tvorbe je a jak je na to upnuty a vyuzili toho. Takovy sasek se jim na opiti davu hodil lepe nez Hutka, ktery lidi nejen bavil, ale i nutil je myslet a ucil milovat vlast. Zkuste si schvane procist Nohavicovy texty (ne ty prevzate, jen jeho puvodni tvorbu), a uvidite, kolik z nich je plytkych, libivych, predvidatelnych. Presne to k nemu estebaky pritahlo. V 80tych letech se StB uz nesnazila o zniceni toho obrozeneckeho hnuti, to bylo dosazeno akci Asanace. Ted uz neslo o umlceni, ale o vykolejeni sentimentu, o svedeni pohybu mas jinym smerem. A k tomu si nikoho lepsiho nez Nohavicu ani prat nemohli.
Nohavicovi jsem v nedeli poslal e-mail s dotazem proc s tim vsim o spolupraci s StB neprisel on sam. Odpoved jsem jeste nedostal. Asi se probira haldami budovatelskych zdravic. jméno: Pavel
Proboha pane Hutka kdo je větší zbabělec?Ten kdo emigruje nebo ten co zůstane?Já jsem zůstal a vytrpěl jsem si dost zatím co vy jste si žil v klidu v cizině.A teď si hrajete na hrdinu?Neurážejte ty co vydrželi a zůstali a poznamenalo je to na celý život.Nohavicu také nemusím ale vy jste si ho vzal jako rukojmí jen proto aby jste se zviditelnil.Ten slizký had není on ale Vy.Fuj!
jméno: Josef Basík
Milý Jaroslave,
sleduju kauzu \"udavač\" a i když se mi řada Nohavicových písní líbila, nemůžu je už dlouho, od první zprávy o udávání, poslouchat.
Tvé poslouchám už dávno a pamatuju i koncert na gymplu Budějovická (1976?).
Důležité je, že moje děti (22,18,15), které z totáče moc nezažily, spontánně vyjadřujou stejné názory: udávat se nemá a když člověk podlehne, má se k tomu postavit aspoň tak, jako Kánský.
Držím palce a zdravím, Josef Basík
PS: Jestli opravdu chodí 200 mailů denně, netřeba odpovídat.
PPS: A díky za podpis Charty, (vedl jsem oddíl a rozhoupal se až v posledních letech na demonstrace a Několik vět...)
jméno: vladimír
Nechápu o co Vám jde?Stojíme za Jarkem.Proč to všechno??A proč až teď ??
Odesílatel: Zdeněk Lipský
Pane Hutko,
po různých komentářích a rozhovorech posledních dnů, které rozvířila Vaše píseň věnovaná případu J. Nohavicy, cítím potřebu napsat Vám a vyjádřit svou podporu. Vaši píseň, byť je možné zpochybnit přímočarost a básnickou jednoduchost textu, považuji naopak za odvážný čin, který jde proti bohužel převládajícímu názoru. Plně se s Vámi ztotožňuji jsem přesvědčen, že by se o prohřešcích vůči minulému režimu nemělo mlčet a nemělo na ně zapomínat. Já se pohybuji v akademickém prostředí a i tam je bohužel tendence omlouvat morální selhání. Je dobře, že si to všichni nemyslí a že jste na to upozorňil.
S pozdravem a přáním všeho dobrého
Zdeněk Lipský

Nohavica