PÍSNIČKÁŘ

Kromě koncertování po celé ČSSR, ve studentských klubech a kolejích v Praze, Olomouci a Brně se Hutka s Hvězdoněm zúčastňují 18. května 1971 v DKK v Praze na Smíchově "II. Festivalu Folk Songu 71", v jehož autorské soutěži získávají první cenu za písničku "Jezevčík zachránce". Úspěch má u publika i píseň "Tango o Praze" s textem Zorky Růžové. Na "FFS 71" vystoupil mimo jiné i začínající Petr Lutka a Dáša Voňková. "Lutka se rozhodl hrát v roce 1969, kdy slyšel hrát moje Pravděpodobné vzdálenosti. Rok nato jsem ho viděl při jeho první vystoupení v Uherském Brodě. Zpíval po chaplinovsku veselé úderné bajky. Začal jsem ho zvát do Prahy, aby také mohl s námi vystupovat. Považuji ho za druhou písničkářskou generaci, stejně jako D. Voňkovou (dnes Andrtovou), kterou jsem do Prahy přivlekl z Krkonoš."
Fosil č. 5

Hutka s Hvězdoněm se však brzy po festivalu rozchází, tentokrát definitivně. J. M. Navrátil tento rozchod v bulletinu "Písničky na cestu" komentoval slovy: "Písničkářská dvojice Hutka a Hvězdoň už dnes patří minulosti. Její rozchod byl nejspíše důsledkem ustavičné Hutkovy nespokojenosti s dosaženými metami, jeho zlepšovatelské mánie a fanatické posedlosti začínat stále a stále znova. Hvězdoň byl z natolik odlišného těsta, že by byl snad zázrak, kdyby to těm dvěma vydrželo delší čas. Jeho technicky dokonalá hra na kytaru a muzikantská invence dokázala v mnoha případech inspirovat Hutku k báječným textům, které by bez Hvězdoňovy asistence pravděpodobně nikdy nenapsal. Hvězdoň nevynikal pěveckým talentem, po této stránce Hutka - i ve srovnání se všemi jeho předchozími partnery - dominoval a Hvězdoň se spokojoval s rolí sekundanta, i když v některých případech zejména díky parodistickému talentu strhával na sebe zaslouženou pozornost"

Hutka až do konce roku hraje tedy opět sám (někdy s V. Třešňákem) a píše nové písničky na hudbu V. Veita.