ROZMAZANÁ KAŇKA: Kam patří andělé v zemi zpívajících udavačů |
LÁSKYPLNÉ VERŠE O PANNĚ MARII Jsme za okny, do kterých nikdo nehodí kámen pod střechou, na kterou nepadne granát v koupelně, kde teče voda i teplá v kuchyni, kde v ledničce chybí jen co jsme zapomněli láska mezi námi sice skřípe jak žebřiňák na kamenité cestě který nás ale každý večer doveze do vlastní vyhřáté postele samozřejmě je tu ještě nuda a nepozornost ty vnučky blahobytu které umožňují tolik radosti v životě že jen naše vlastní tragedie jak si jdou rodinami dělají, že si nejsme úplně jisti ale pomníky neznámých vojáků a neznámých znásilněných není třeba stavět výhled do krajiny zastiňují jen otevřené noviny dají se složit do kamen a v lesích je zase vzdušno i s ožralým prezidentem a utrpení těch druhých ty neuvěřitelné příhody za ostnatým drátem na dovolenkových plážích Středozemního moře utopený chlapeček v rukou tureckého policajta to přece není v této zemi dostupný seriál je za muzejními hradbami nedotýkat se nenávist je silná obrana také ty osvobozující panické zprávy vhodně nedoložitelné zbabělost zamlžující i ten nejzřetelnější obraz naše vlastní je jen ostuda které tleskáme a politici se o ni předhání ve volbách tam někde jsme se minuli s Evropou tam někde rozpustili křesťanství v jedovaté soli abychom usnuli pod Olivetskou horou rozhovor s Bohem není slyšet a přeslechli jsme i a láskyplné verše Koránu, vyprávějící o panně Marii o té Marii, co už tu máme proti té ale zbrojní pas nepomůže Korán mluví také s láskou o Kristu my ho nepoznali v klikatém písmu ve kterém přežil Aristoteles a to je přece báječné jazyková odluka se zdařila naše vlastní prokletí lze pojmenovat česky 10. prosince 2016
|