ROZMAZANÁ KAŇKA:

Kam patří andělé v zemi zpívajících udavačů
Beznaděj odsunutá pohledem na míjející ženy
Řeky uvázané za krk a potoky za nohu
Viktor
Dalajlámův průvan v nekončících vláknech dřevomorky
Zábradlí na zavěšení propasti
Úsměv symfonií klínového písma
Trest na pozadí cirkusu marnosti
Uzrálé krystaly po velkém třesku ticha
Úsměv luny přes celé nebe až do náruče červánků
Nemlčící pasáže ticha
Ticho, které o několik dní odsunulo konec světa
Prošlapaný koberec zahrad pozemských slastí
Volební trumpety dočasně posledního lidového soudu
Nekonečně se zužující šum zapomnění
Světla soucitu v předpeklí bezdomovectví
Tekoucí láva dějin přes Hradčanská povidla
Zubatá s kosou slávy
Láskyplné verše o panně Marii
Obracení slov na střechách souhvězdí

PROŠLAPANÝ KOBEREC ZAHRAD POZEMSKÝCH SLASTÍ

Koberec byl prochozen a musí se srolovat
a nečekaně odhalujeme mramorovou dlažbu s obrazy
které už kdosi dávno zapomenutý chtěl za každou cenu zakrýt
a tato souvislost otevírá tolik nalezených dveří
že si nejsme jisti
jestli pořád žijeme na stejném místě
protože je potřeba svlékat i šaty
a sundávat ubrusy
únava zmizela a objevování teprve začíná
ale už se objevili proroci, kteří vyhrožují zkázou světa
a lamentující věrní si lehají dobrovolně do kopřiv
kde plánují povinné mučírny a vynucená přiznání
i obtahování hranic ostnatým drátem
protože titáni uprchlických vulkánů v bohatýrských kozačkách
rozhoupávají údolí balkánské nesmiřitelnosti
a Syřané opařeni rozlitým ruským čajem
by chtěli alespoň dětem koupit postýlku se stropem nad hlavou
a vyprávět neuvěřitelné pohádky o nerozbitých střechách
a zasklených oknech
a vodě, která teče z kohoutku do hrníčku ze slepičky
a slunečném nebi 
ze kterého na zatřepání padají švestky a olivy 
a že domov není to
kde létají z mraků vybuchující barelové dohody ministrů zahraničí
...domov je tam, kde nás nenávidí
kam nás nepustí
kde Evropa shrnutím koberce objevila obrazy zahrad pozemských slastí
a nechce se na ně dívat ani nikoho do nich pozvat
a s nelibostí zjišťuje
že nový koberec musí objednat na soutoku rákosových polí
Eufratu a Tigridu
ale tam už nám ho nikdo neutká
tkalcovny jsme vypálili
protože brána pekel je tady
a celou dobu byla 
pod kobercem
tam jsou už jen pouště prosolené slzami
7. listopadu 2016