ROZMAZANÁ KAŇKA: Kam patří andělé v zemi zpívajících udavačů |
VOLEBNÍ TRUMPETY DOČASNĚ POSLEDNÍHO LIDOVÉHO SOUDU Dojdou slova... pak i myšlenky, vzpomínky, obrazy začíná den tak strašně svlečený že ta cizí, nepřístupná, a výhružná nahota co rozkopla dveře a promluvila nesrozumitelným jazykem je zeď nebo příkop přes který se už do žádného včerejška nevrátíme slovníky přestaly k ránu platit a sladce zpívané řeči o konci dějin také není to poprvé co znovu začíná letopočet dramaticky nulový v geologickém čase ale bolestivý strachem že sice do minulých hrůz už si nesáhneme ony si však mohou sáhnout po nás ale čas zároveň vysvětluje že nic se nepodobá ničemu že jsme jen vešli do další jeho nepodobnosti ke které budeme hledat obličej v naději že už tam není hotová zatnutá pěst kolem které jsme poněkud nevšímavě prošli v době kdy platily všechny věty a slušnost neuměla rozumět nesrozumitelnosti bezdomovců vzdělanost vystudovala jen chápání sebe sama televizní tupost neztratila nic než své okovy a uprchlíci ve žhavých pouštích definitivně zamrzli ledovce si podaly ruce se zvedajícími se oceány a my se začetli do labyrintu světa a ráje srdce hned po lodi bláznů 9. listopadu 2016
|