ROZMAZANÁ KAŇKA:

Kam patří andělé v zemi zpívajících udavačů
Beznaděj odsunutá pohledem na míjející ženy
Řeky uvázané za krk a potoky za nohu
Viktor
Dalajlámův průvan v nekončících vláknech dřevomorky
Zábradlí na zavěšení propasti
Úsměv symfonií klínového písma
Trest na pozadí cirkusu marnosti
Uzrálé krystaly po velkém třesku ticha
Úsměv luny přes celé nebe až do náruče červánků
Nemlčící pasáže ticha
Ticho, které o několik dní odsunulo konec světa
Prošlapaný koberec zahrad pozemských slastí
Volební trumpety dočasně posledního lidového soudu
Nekonečně se zužující šum zapomnění
Světla soucitu v předpeklí bezdomovectví
Tekoucí láva dějin přes Hradčanská povidla
Zubatá s kosou slávy
Láskyplné verše o panně Marii
Obracení slov na střechách souhvězdí

ZÁBRADLÍ NA ZAVĚŠENÍ PROPASTI

Byl den a ten se ztratil
a nenechal si pozlatit nehty a vzpomenout na zákrut cesty
přestože podzim už začal sušit šípky v příkopech
a Rusové dále bombardují Aleppo a tragedie se tak jen sčítají
že se už jen díváme po starých bábách a představujem si
že byly krasavice
Česko se pustilo do občanského mariáše 
a doufá že skončí knoflíkovou válkou
aby Zeman se už nikdy nevybabral ze sklepa shnilých brambor
a jeho spolupracující muchomůrky se vrátily do kýče velkých koupelen
a zkrouceného zábradlí
kterého se zoufale drží propast
aby měla dno
Theodora zase nespí a je tak plná radostné energie
že chytá meteory a anděly za ocas
a čertům povoluje skafandry
ovšem nejraději má Mohameda kvůli slovu medína
na tom by se dobře válelo a žehlily plínky a sbíraly psí kusy
a drhlo drakem o býky na pastvě
a krávou o gotické fiály Panny Marie Sněžné 
protože jak jinak se vyhnout nevysychajícím kalužím smutku
co zrcadlí noční můry 
a vyvražděné láskyplné usměvavé židovské rodiny
a láskyplné usměvavé arabské rodiny
a rodiny a rodiny
mám strach
protože je důvod
vždycky byl, ale snadněji se zapomínal
dnes už zase víme 
podle písmenkového větru plného pomlk a dvojteček
že za houfem špačků se znovu skrývá mrak svištících kamenů
25. října 2016