Zeman se nestydí vyznamenávat udavače, o Vlkovi účelově lže, zastaly se kardinála desítky osobností
Zástupci projektu Paměť národa, který shromažďuje vzpomínky pamětníků na klíčové události 20. století, razantně zkritizovali českého prezidenta Miloše Zemana za jeho prohlášení, že nedávno zesnulý kardinál Miloslav Vlk "udělal vše pro to, aby spory mezi státem a církví byly co největší".
"Je to lež pronesená člověkem, který se nestydí vyznamenávat bývalé komunisty, udavače Státní bezpečnosti, někdejší komunistické ministry, vydírá ministra kultury ohledně vyznamenání jeho strýce, někdejšího vězně koncentračních táborů Jiřího Bradyho," napsali do prohlášení zástupci Paměti národa a další osobnosti.
Mezi desítkami signatářů textu jsou kromě předsedy Paměti národa Jana Dobrovského například zpěvák Jaroslav Hutka, filosof Daniel Kroupa, bývalý diplomat Michael Žantovský, dokumentaristka Olga Sommerová či astronom Jiří Grygar.
Zeman před pár dny oznámil, že nevyhoví návrhu Senátu vyznamenat kardinála Vlka u příležitosti výročí vzniku republiky 28. října na Pražském hradě.
Vlk byl za minulého režimu pronásledován komunisty, kteří se jej snažili přemluvit ke spolupráci. "Jako kněz obstál a raději než ztratit čest a loajálně režimu sloužit, léta pracoval jako umývač výloh," pokračují kritici.
Hrad na prohlášení Paměti národa reagoval prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka. "Je to součást volební kampaně," uvedl mluvčí.
"Není to poprvé, co prezident Miloš Zeman nedávno zesnulého kardinála veřejně dehonestoval účelovou lží," vysvětlují v textu zástupci Paměti národa s tím, že kardinál Vlk se po roce 1989 zasazoval o navrácení komunisty ukradeného majetku a podporoval restituce. Paměť národa z toho, že byl zestátněný majetek vrácen až čtyřiadvacet let po pádu totalitního režimu, obviňuje politické populisty, mezi které "bohužel patří i Miloš Zeman, který v minulosti neváhal vyznamenat spolupracovníky totalitního režimu".
Paměť národa ještě dodává, že chování prezidenta nelze přejít konstatováním, že udělování vyznamenání je jeho výsostnou pravomocí vyplývající z ústavy.
"Vážnost těchto ocenění se mimo jiné odvozuje od toho, kdo je jejich nositelem. Nejvyšší státní vyznamenání má vyjadřovat úctu a respekt k hodnotám, za které bojovaly a umíraly generace před námi. V žádném případě státní vyznamenání nesmí sloužit k vyřizování osobních a politických účtů," uzavírají signatáři.
Lukáš Prchal, Aktuálně.cz, 8. 6. 2017
17. 2. 2022