Srp měl donášet i na Knížáka, počet evidovaných schůzek s estébáky byl nezvyklý, zaznělo u soudu
Spor mezi dlouholetým předsedou Jazzové sekce Karlem Srpem a písničkářem Jaroslavem Hutkou pokračuje dalším stáním u Obvodního soudu pro Prahu 2, tentokrát ovšem za účasti svědků. V soudní síni se důkladně probíraly okolnosti Srpovy údajné spolupráce s komunistickou StB, na kterou odkazoval Hutka s tím, že Srp je „lhář a udavač“. Za tyto výroky se nyní Srp s písničkářem soudí.
Obhajoba, tedy strana Jaroslava Hutky, si jako svědky předvolala dva pracovníky Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), protože Srp zpochybňoval závěry tohoto ústavu a věrohodnost spisů StB. Dopoledne vypovídal filozof a publicista Miroslav Vodrážka, který v ústavu pracuje jako badatel v oddělení digitalizace archivních dokumentů, odpoledne pak hovořil historik ÚSTR Petr Blažek.
Vodrážka se podle své výpovědi s Hutkou ani Srpem za minulého režimu příliš dobře neznal. Naopak Blažek zná obě strany sporu osobně. Reakci Karla Srpa server Lidovky.cz zjišťuje.
Obžaloba již v minulých stáních argumentovala tím, že zprávy StB jsou nedůvěryhodné a policisté si mohli mnohé věci vymyslet. To právě badatel Vodrážka, který se se spisy vedenými na Karla Srpa pod krycím jménem Hudebník seznámil, vyvrátil.
„Sleduji kauzu i výroky pana Srpa, které jsou v naprostém rozporu s poznatky mými i dalších badatelů,“ přednesl Vodrážka před soudkyní Martinou Weissovou. Tajné služby si podle něj nemohly dovolit si agenty vymýšlet, měly totiž prý velmi sofistikovaný informační systém, který by se smyšlenými údaji nefungoval. Vodrážka to před soudem doložil několika detaily.
„Každá zpráva od pana Srpa končila konstatováním, že informace pocházejí od spolehlivého zdroje,“ uvedl Vodrážka, podle kterého je rozsah Srpovy agenturní práce obrovský. Citoval také jeden ze spisů, ze kterého vyplynulo, že Srp měl donášet také na bývalého ředitele Národní galerie Milana Knížáka. Podle pracovníka ÚSTR byl Srp ke spolupráci s tajnou policií vytipován už lednu 1976.
„U většiny spisů spolupracovníků je spisová značka P.O. - prověřovaná osoba. V případě pana Srpa se ale jedná o značku Důvěrník a později dokonce Agent,“ řekl Vodrážka, který to považuje za důkaz, že Srpova spolupráce s StB byla čilá a hojná. Jistá část z ní prý dokonce ze Srpovy vlastní iniciativy. I proto se členové StB o agentu Hudebníkovi vyjadřovali jako o důvěryhodném zdroji.
Neseriózní agent
O spolehlivosti záznamů tajných služeb podle Vodrážky hovoří také fakt, že Srpovy svazky si předávala jednotlivá oddělení, která s ním také komunikovala. Proto prý nebylo možné si údaje, které měl dlouholetý předseda Jazzové sekce u StB, jednoduše vymýšlet. Uvedl také, že Srp byl v roli zdroje součástí operace Asanace, která reagovala na vznik Charty 77.
Nakonec byl ale svazek StB pod krycím jménem Hudebník ukončen s tím, že zdroj ztratil svou serióznost. Očekával prý totiž od tajné policie jistou formu protislužby. „Každý agent měl řadu možností, jak spolupráci ukončit. Spolupráce se Srpem ale skončila kvůli jeho údajně neserióznosti,“ dodal Vodrážka.
Ačkoliv Vodrážka uvedl, že Srp měl StB podat 299 hlášení během 151 schůzek. Přiznal ale, že se seznámil zhruba jen s dvaceti až třiceti zprávami. Je si prý ale jistý, že existují i další.
Intenzivní kontakty
Okolo půl druhé byl předvolán jakožto druhý svědek historik Petr Blažek. Během jeho výpovědi byl zajímavým zpestřením příchod vysokého muže v bílé uniformě námořnictva, který se představil jako kapitán Vltavské plavby.
Blažek zhodnotil spolupráci Srpa a StB jako velmi hojnou. „Kontakty mezi Srpem a StB byly velmi intenzivní, jedny z nejintenzivnějších, jaké jsem poznal,“ řekl soudu Blažek a doplnil, že vysoký počet evidovaných schůzek byl oproti jiným velmi nezvyklý. Podle něj hrál Srp v tehdejším režimu různé role. Někdy svým jednáním zkoušel hájit zájmy své i zájmy Jazzové sekce, pokoušel se prý spoluprací s StB manipulovat životy jiných lidí.
Množství dochovaných spisů vedené na Karla Srpa pod krycím jménem Hudebník se podle Blažka vymyká. „Chápu Jaroslava Hutku, že takto hovoří,“ řekl soudkyni historik. Zároveň doplnil, že naopak nechápe tvrzení Karla Srpa, že všechny závěry StB jsou smyšlené. Při takovém rozsahů spisů to je podle něj nepředstavitelné.
Objímání s estébáky
„Tento soud je ostuda, považuji to za poškození dobrého jména Jazzové sekce, na jejíž činnosti se podílel i Karel Srp. Nechápu, proč žalujete pana Hutku za výroky o udavačství, když všechno nasvědčuje tomu, že jste skutečně udával,“ obrátil se při své poslední větě úvodní řeči přímo na Srpa Blažek. Později při dotazech obhajoby doplnil, že se jedná o ostudu Karla Srpa. Uvedl také, že nedávno začal docházet k soudu s příslušníky StB, se kterými se na chodbě soudu Srp objímal a přál jim úspěch. „Nechápu to,“ zhodnotil svůj zážitek Blažek.
„Karel Srp byl člověk udržující konspirativní kontakty s tajnou policií, která jeho poznatky využívala ke své činnosti,“ zhodnotil badatel z ÚSTR Srpovu roli při jedné z otázek obhajoby. Naopak Jaroslava Hutku z konspirativní činnosti s tajnými službami zcela očistil, když uvedl, že jediný kontakt s STB měl během výslechů.
„O tom nic nevím,“ řekl LN advokát Srpa Adam Černý, který v minulosti zastupoval například odsouzeného Davida Ratha.
Soud odročil další stání na 21. ledna.
Kauza vznikla v roce 2017, kdy byl Srp navržen prezidentem Milošem Zeman do Etické komise, která měla posuzovat ocenění lidí, kteří bojovali proti minulému režimu. Okolo nominace se strhla ostrá diskuze, jejíž součástí byly i výroky písničkáře Hutky.
lidovky.cz, MICHAL BERNÁTH, 18. 10. 2019