Sobotka odmítl kontrasignovat Zemanovo jmenování Srpa do Etické komise
Premiér Bohuslav Sobotka odmítl kontrasignovat jmenování Karla Srpa do Etické komise ČR. Srpa do komise zabývající se protikomunistickým odbojem vybral prezident Miloš Zeman. Srp v minulosti nedostal negativní lustrační osvědčení kvůli evidenčnímu záznamu u StB, podle soudu neoprávněnému.
Premiér se při zdůvodnění, proč výběr osmdesátiletého Srpa do Etické komise nestvrdí, odvolal na zákon, který komisi zřizuje. Podle toho členem nemůže být někdo, kdo „svým jednáním v době nesvobody zavdal důvod pochybovat o řádném výkonu funkce člena komise“.
Komise má totiž na starosti rozhodování o tom, kdo se podílel na odboji a odporu proti komunismu - spadají pod ni složitější případy a odvolání. V minulosti se o ostruhy protikomunistického bojovníka hlásil také Srp, avšak neúspěšně.
„Jsem si vědom toho, že pan Karel Srp udělal hodně dobrých věcí pro nezávislou kulturu, bohužel ale udělal také hodně špatných věcí a dlouhodobě a intenzivně donášel StB. Proto nesplňuje zákonné předpoklady pro to, aby byl členem Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Návrhu kontrasignovat jeho členství nemohu vyhovět,“ uvedl premiér.
Sobotka dále poznamenal, že „z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že pan Karel Srp v letech 1979-1982 poskytoval informace Státní bezpečnosti a na desítkách schůzek předával StB řadu zpráv“. O svém rozhodnutí už informoval prezidenta.
Hrad ústy mluvčího Jiřího Ovčáčka vzkázal, že Srp „jednoznačně prokázal odvahu v době, kdy nebyla levná“. Sobotka podle něj „odvahu neprokazuje, jde za hlasem mediálního mainstreamu a šlape po jméně Karla Srpa“.
Dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp byl v minulosti evidován jako agent StB. Materiály komunistických bezpečnostních složek naznačují, že si Srpa vybraly právě kvůli snaze infiltrovat a mít pod kontrolou Jazzovou sekci.
Archivy pak ukazují, že Srp postupně pro StB ztratil svou cenu a začal si své zprávy vymýšlet, načež kontrarozvědka spolupráci s ním ukončila (podrobněji jsme o tom psali zde). Nakonec jej komunisté v politickém procesu poslali na šestnáct měsíců do vězení.
Srpovi se v roce 2000 podařilo uspět u Městského soudu v Praze, který rozhodl, že StB muže s krycím jménem Hudebník evidovala neoprávněně. Velkou roli v rozhodování soudu hrály výpovědi bývalých estébáků, kteří tvrdili, že si na Srpa příliš nepamatovali, a skutečnost, že se nedochoval originál takzvaného vázacího aktu.
Archivy nicméně ukazují, že právě agent „Hudebník“ s registračním číslem 25280 byl co do poskytování zpráv natolik aktivní, že se verze o nevědomé spolupráci jeví výrazně nepravděpodobně.
Badatel Miroslav Vodrážka v otevřeném dopise (najdete jej zde) premiérovi Sobotkovi uvedl, že v letech 1976-1983 absolvoval Srp se řídícími důstojníky 151 schůzek, na základě kterých bylo zpracováno 299 zpráv.
„Po dlouhé roky, zejména v prostředí Jazzové sekce, pěstoval Karel Srp vlivnou politickou mytologii o eticky nezávazném svazku s tajnou policií a utilitaristické prospěšnosti spolupráce s StB. Ve skutečnosti tím vyprazdňoval etické jednání, odebíral mu smysl, a zejména kamufloval vlastní pochybné jednání a myšlení,“ píše Vodrážka, sám protikomunistický odbojář.
Srp se na soud obrátil poté, co v roce 1999 dostal pozitivní lustrační osvědčení. Nyní o lustraci žádá ministerstvo vnitra znovu. „Co dostanu k dispozici, uveřejním,“ uvedl na svém facebookovém profilu Srp.
iDnes, Jan Wirnitzer, 24. 1. 2017
17. 2. 2022