Karel Srp
Při úřadu vlády funguje komise, která oceňuje „účastníky odboje a odporu proti komunismu." Širší veřejnost se o ní dovídá proto, že jejím členem chtěl prezident jmenovat jistého Karla Srpa a předseda vlády tomu zabránil. Na okraj toho disidenti vášnivě řeší, zda byl Karel Srp obětí bývalého režimu, anebo zda s ním spolupracoval, čili zda jde o padoucha, anebo hrdinu.
O Karla Srpa se StB zajímala ze stejného důvodu, proč si ho za minulého režimu považovala spousta lidí, zajímajících se o kulturu. Karel Srp byl šéfem Jazzové sekce, která kromě jiného vydávala skvělé knížky o umění, což z důvodů, kterým už dnes nelze rozumět, státní bezpečnosti připadalo podezřelé. Jazzová sekce byla společenstvím tvořivých a svobodomyslných lidí, kteří sami sebe nepovažovali za disidenty a se státem se handrkovali o kus svobodného životního prostoru.
S odstupem času a díky pilnému studiu materiálů, sepisovaných příslušníky státní bezpečnosti, je dnes Karel Srp líčen jako křivák, který vydával knížky proto, aby se mohl vybavovat s tajnými, a díky tomu se nakonec dostat do vězení. Pravda ovšem nebude takto krkolomná. V poslušné společnosti, která budovala socialismus, byla hrstka potížistů, jako byl Srp, pro tajné darem z nebes. Vděčili mu za své živobytí! Vtipné je, že se dnes studiem Karla Srpa živí pro změnu experti na totalitu.
deník.cz, Ivan Hoffman, 26. 1. 2017