Lída Rakušanová: Srpova spolupráce s StB byla v zájmu dobré věci, ale úplně se mu to nepovedlo Premiér Bohuslav Sobotka a prezident Miloš Zeman se dostali do sporu kvůli obsazení Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Předseda vlády nekontrasignoval Zemanův návrh, aby v komisi zasedl i někdejší vedoucí Jazzové sekce Karel Srp. Podle premiéra nesplňuje základní podmínku bezúhonnosti, protože čelí vážnému podezření ze spolupráce s komunistickou StB. Prezident na Srpově angažmá v komisi přesto trvá. „To je otázka, na kterou neznám odpověď,“ řekl v pořadu Pro a proti o Srpově členství v komisi hudebník Lubor Šonka, člen Jazzové sekce. Ten upozornil, že od Karla Srpa dostal v období totality mnoho pracovních příležitostí, a nebyl prý jediný. Hudebník také vzpomněl na sérii koncertů konaných v Lucerně. „Tolik koncertů, na které přišlo i tři a půl tisíce lidí, by bez nějaké supervize, kterou asi zaštiťoval pan Srp a bral to na sebe, prostě nešlo realizovat. Také to nakonec skončilo.“ „Tyto věci se musí nějak vyjasnit. Už jsme dospělí kluci a víme, co jsme vyváděli a co se dělo kolem nás. Osobně se mě to momentálně nedotýká,“ shrnul Šonka. Novinářka a spisovatelka Lída Rakušanová, členka zmíněné etické komise je přesvědčena, že Karel Srp do ní nepatří. „Komise nemá pro svou legitimitu nic jiného než bezúhonnost svých členů, a to pan Srp nesplňuje… Opravdu má ve svém osobnostním portfoliu celá léta spolupráce s StB,“ tvrdí publicistka. Podle ní byl Karel Srp od roku 1976 v kategorii „důvěrník“, kdy měl donášet na ty, kteří se stýkají s americkou ambasádou. „V roce 1979 už byl převeden do kategorie agent a měl úkol, aby se zabýval tzv. závadovou mládeží. Svazek Karla Srpa se sice nedochoval, ale dochovaly se svazky těch, které měl v hledáčku.“ Novinářka připomněla běžnou praxi soudů, kdy pokud není vázací akt ke spolupráci s StB dochován na papíře, ale jen na mikrofiších, odmítají soudy tento podpis přijmout jako důkaz spolupráce. „To je důvod těch osvobozujících rozsudků, které lidem zaručují bezúhonnost v rámci soudního výroku.“ „V roce 2011 si také Karel Srp požádal o osvědčení účastníka 3. odboje. Ministerstvo obrany na základě materiálů, které shromáždilo, vydalo negativní rozhodnutí. On se odvolal, zkoumala to pak právě etická komise, a došla také k negativnímu závěru,“ shrnula stav Srpovy bezúhonnosti Lída Rakušanová. český rozhlas plus, Veronika Sedláčková (ves), Ondřej Čihák, 1. 2. 2017