Nevolen a nezvolen. Prezident neprotlačil do rady ÚSTR ani Srpa Rada Ústavu pro studium totalitních režimů zůstává neúplná. Pozici, na kterou senátoři volí radního navrženého prezidentem, nezaplní Karel Srp. Senátoři původně měli o jeho nominaci hlasovat na své srpnové schůzi, ale nakonec k tomu nedošlo, protože Srp jako bývalý člen Komunistické strany Československa nesplnil zákonné podmínky na člena rady ÚSTR. Volební komise Senátu se již dříve usnesla, že by plénum vůbec nemělo o nominaci Karla Srpa na člena rady ÚSTR hlasovat. Srp podle předsedy senátní volební komise Luďka Jeništy (za STAN) v čestném prohlášení ke kandidatuře konstatoval, že „v roce 1968 byl členem Komunistické strany Československa“. Tím nesplnil podmínku spolehlivosti a nemohl být volen. „Komise neměla jinou možnost než prohlásit ho za nevolitelného,“ poukázal Luděk Jeništa. Ostatní členové horní parlamentní komory souhlasili. „Plénum Senátu potvrdilo usnesení volební komise. To znamená, že pan Srp jako kandidát do ÚSTR nesplnil požadavky dané zákonem, a proto nemohl být zvolen,“ uvedl senátor Pavel Štohl (za ČSSD). Srp na schůzi Senátu vůbec nepřišel. České televizi přitom řekl, že si nevzpomíná, zda skutečně byl členem KSČ. „Je-li to tam takto napsáno, tak se tomu musím podřídit, ale je to nesmysl, je to nelogické,“ podotkl. Připomněl, že po roce 1968 byl vyhozen z práce. „Dvacet let jsem pracoval v kovovýrobě,“ dodal. Tím, že Senát nevolil – a tedy ani nezvolil – Karla Srpa do rady ÚSTR, zůstává tato stále neúplná. Volné místo zůstává po zesnulé předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové. Prezident již dříve navrhl chartistku a spisovatelku Lenku Procházkovou, k jejíž volbě se senátoři sice dostali, ale nezvolili ji. Zároveň jde o druhý prezidentův neúspěšný pokus prosadit Karla Srpa do některé funkce, která má vliv na výzkum a pojetí minulého režimu. V lednu jej nominoval do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Vzápětí ale znovu ožil pozapomenutý spor o Srpovu činnost v 70. a 80. letech. Byl tehdy místopředsedou a později předsedou režimu nepohodlné Jazzové sekce Svazu hudebníků, ale někteří jeho tehdejší společníci a přátelé tvrdí, že na ně donášel Státní bezpečnosti. Premiér Bohuslav Sobotka potom odmítl prezidentův návrh podepsat. Srpovo jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků StB, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně a že se ministerstvu vnitra nepodařilo Srpovu spolupráci dokázat. Například písničkář Jaroslav Hutka však trvá na tom, že na něj Srp donášel. Historik Pavel Žáček potom upozornil, že i navzdory rozsudku by Karel Srp nemohl předložit negativní lustrační osvědčení. ČT24, mld, 16. 8. 2017