Smlouvali se dva, smlouvali
By pryč vandrovali
Z jedné dědiny do druhé
Do krajiny cizí

A jeho milá, rozmilá
Napřed vandrovala
A když k hájíčku, když přišla
Pod stromem ulehla

A její milý, rozmilý
Za ní jel na koni
A když k hájíčku, když přijel
Svou milou neviděl

Zavolal hlasem velikým
Ach, má milá, kde jsi
Zdali tě zvěř neroznesla
Nebo zabitá jsi

Uvázal koně u dubu
Sám klek na kolena
Vytáhnul z pochvy ostrý meč
Uťal sobě hlavu

A jeho milá, rozmilá
Ze sna procitnula
Viděla ho zabitého
Kůň stojí u něho

Měla tě milá dva nože
Oba balzámový
Jedním sobě hrob kopala
Druhým se zabila

A položte nás, položte
Do jednoho hrobu
Aby naše věrné duše
Přišly k pánu Bohu

A položte nás, položte
Až tam na rozcestí
Kudy dobří lidé chodí
Formánkové jezdí

Kdo tady půjde, pojede
Na nás ať vzpomene
Zde leží milý pro milou
Oba zabiti jsou

Kdo tady půjde, pojede
Ať sobě vzpomene
Zde leží milý pro milou
Milá pro milého