ŽENICH UMRLEC
Byl vám řemenář a ten měl syna Co si namluvil holku ze mlýna
Ta její matka v tom zabraňovala Raděj tě utopím, než bych tě vdala
A ten řemenář jak to uslyšel On se rozhněval a do světa šel
A na té cestě slovo si dali Že by rok a den sebe čekali
Ta její matka psaní napsala Že už svou dceru tejden provdala
A ten řemenář jak to uslyšel On se rozstonal, třetí den umřel
Když se ta dcera dočkat nemohla Šla pod oblohu jej zaklínala
Kdyby jsi ty byl v pekle zavřený Ty tu musíš být v tom okamžení
Dřív než hvězdičky svítit počaly Venku před oknem koně dupali
Ach, Bože, Bože, kdo to k nám jede Otvírejte se vrata oboje
Jedu má milá, jedu pro tebe Bez tebe nemám v hrobě pokoje
Vstávej, má milá, vstaň se šněrovat Čas mi dochází, nemohu čekat
Můj kůň je rychlý jak střelná rána Ujede s náma tisíc mil do rána
A když vyjeli z města za bránu Hosté čekali na jejich svatbu
A když přijeli k místu hřbitova Otvírejte se vrata hrobová
Otvírejte se, vrata hrobová Vezem nevěstu, svatba hotová
Černé dveře se hned otevřely A milý s milou v hrobě zmizeli
|