SNÍDÁNÍ PANNY MARIE
Vyvěrá studeně vodička z kamene A v ní se umejvá panenka Marie
A jak se umyla, na břeh vystoupila Na břeh vystoupila, syna porodila
Synáčku můj milý, já bych už snídala Já bych už snídala rybičky z Dunaja
Synáčku můj milý, počkej na mě chvíli Ulovím rybičku, co plave v Dunaji
Počkej, má matičko, já ti ulovím Led ohněm zapálím, tobě ji usmažím
Synáčku můj milý, jak bys to učinil Jak bys to učinil, vždyť ses teď narodil
Tak ty mně, matičko, tak ty mně nevěříš Vždyť já jsem syn Boží, všecko to jsem stvořil
Já jsem stvořil nebe, i matičko tebe Ty ptáky na horách, rybičky ve vodách
Ten chovný dobytek lidem na užitek To drobné kamení lidem na znamení
Nestvořil jsem horšího jako ty prsteny Jako ty prsteny i drahé kameny
Šla panenka Maria cestou nedalekou Potkala děťátko, malé, neveliké
Ptám se tě, děťátko, kdes růžičky vzalo V té zahrádce rajské, tam růžička roste
Z ráje jsou růžičky mé, červené a bílé Běž si je natrhat, panenko Marie
|