seznam
zpět
O LIDECH, KTEŘÍ SI PŘISEDNOU
hudba Vl. Veit, 1967

Přisedli si k tobě, k tvému stolu dva lidé
Podívaj se nepřítomně na tebe
Jestli máš volné místo
Možná, že se obíraj láskou
Je taky možné, že z rozvodu jdou
Nevěru si za chvíli vyčtou
Ve své mluvě jdou svou krajinou
Z jejich očí vyčteš příběh
Příběh lidí, kteří si přisednou

Na ulici se potkali, jen jdou na kafe si sednout
O tobě si myslej, že seš blázen
Nebo tě obdivujou
Možná, že k tobě dívka vzplane láskou
Je též možné, že tě venku zabijou
Zaslechneš slova že na výlet, že děti zloběj
Nebo že se zbláznil láskou
Z jejich očí vyčteš příběh
Příběh lidí, kteří si přisednou

Problémy světa je nezajímaj a nebo se o ně přou
Poslouchali Svobodnou Evropu, slyšeli o nové knížce
Nebo z galerie jdou
Možná, že před mládím prchnou
Je též možné jít s úsudkem jak s teplou střechou
V jejich očích vidíš všechno
Uvidíš také, jak je to s tebou
Z jejich očí vyčteš příběh
Příběh lidí, kteří si přisednou

Jsou to dva obyčejní lidé z milionu, blízko tebe jsou
Pořádně si je prohlédni, ulice je pohltí
Už nikdy nepřijdou
Možná, že včera byli zpití
Je též možné, že jen nudu mlátí
Příliš mnoho si toho berou s sebou
Když se zvedají a říkají nashledanou
Z jejich očí vyčteš příběh
Příběh lidí, kteří si přisednou