Pro koho život je existence těla
Jak snadno je lidský, snadno se mu volá
Po právu k životu, po úctě ke světu
Volá: Chraňte život, pohleďte, vždyť je tu
Tvrdí: Všechno můžeš, jenom nechej žíti
A jediná špatnost, to je špatnost smrti

Pro koho život je existence lásky
Hůře se mu volá, cítí divné stesky
Složité je právo, složitá je úcta
Kde se mísí sladkost se sklenicí octa
Poznat věrnost pouta a v něm cenu žití
Rozpoznat svět v barvách, poznat milost smrti

Pro koho je život existence moci
Má na koho volat a má koho tlouci
Snadno zapaluje pochodně idejí
Vše, co činí z moci, káže pravost její
Schody směrem vzhůru, daly smysl žití
Logikou účelu poznal cenu smrti

Pro koho je život existence Boží
Moudře a laskavě uzdu činů drží
Slyší, které tóny vážou rozpornosti
Cítí smysl boje, zná rozlehlost štěstí
Jasně vidí meze, kde je ještě žití
Umí trhat květy i za čárou smrti

Pro koho je život existence strachu
Poznal jak to chutná kousat chcíplou mrchu
Postel mazat blátem, učinit cokoli
Vědět, že i vítr při dotyku bolí
Hnusnost a mrzutost tak přezdívá žití
Denně vraždí pro strach, který má ze smrti

Pro koho je život existence touhy
Najde drahý kámen u blátivé strouhy
Naděje živí ho, skvostný palác staví
Rozdávaje štěstí o radosti neví
Spatřil jasná světla na obrysech žití
Kojen bolestínstvím pije mléko smrti

Pro koho život je existence smrti
Chápe, co je půjčka, kterou jednou vrátí
Otevírá knihu, čte v ní varování
Modeluje paměť, ví o zapomnění
Kámen otesává, skrývá do něj žití
Leje oheň knotu, co i přes smrt svítí

Pro koho je život existence žití
Tomu denně slunce na dvorečku svítí
Pro něj od pohoří stále potok teče
A obilíčko mu v poli vítr seče
Vínem radost pije, dechem píseň světí
Přeorává hlínu, svůj domov po smrti

Pro koho je život, pro koho je, pro koho