2024


  2023


  2022


  2021


  2020


  2019


  2018


  2017


  2016


  2015


  2014


  2013


  2012


  2011


  2010


  2009


  2008


  2007


  2006


  2005


  2004


  2003


  2002


  2001


  2000


  1999


  1998


  1997


  1996


  1995


  1993


  1990


  1989


  1986


  1984


  1981


  1980


  1979


  1978


  1977


  1976


  1975


  1973


  1971


  1970


  1969


  1968


  1966


  1965


Na Malé scéně za oponou zahrál Jaroslav Hutka

Koncert Jaroslava Hutky, poslední z letošních programů Malé scény za oponou, v pondělí 17. prosince přilákal do Kulturního zařízení milovníky folku a v žánru orientované pamětníky. Předvánoční koncert navštívil i starosta města Jiří Částečka a místostarosta Jiří Pernický, kteří programy nejmenší scény v zámku Žerotínů se zájmem sledují i navštěvují.

Setkání s klasikem českého folku mnohé z posluchačů přeneslo o několik desetiletí zpět, do šťastnějších chvil jinak dusné atmosféry 70. let. Hutkovy koncerty tenkrát byly oázou souznění písničkáře s početným publikem ve společném zpěvu sušilovských balad i veselých popěvků, jimiž se zpěvák v jinotajích vysmíval Husákově normalizaci.
„Tady ve Valmezu to tenkrát byla příjemná štace s jistotou dobrého publika," vzpomínal Jaroslav Hutka na ty dávné časy, kdy zde býval častým hostem. „Hrávalo se většinou dole v M-klubu, kde mě vzrušovala ta studna u jeviště a závan historie v tom sklepení. Bylo to dobře vedené Milanem Kuchynkou, a hlavně, on si to uměl ohlídat. Já tu nepamatuju nějaký malér, což jinak hrozilo kdekoli. Na taková místa se dobře vzpomíná," vyprávěl v šatně při sklence červeného vína zpěvák, který byl v roce 1978 tehdejším režimem přinucen k vystěhování do Holandska.
Jaroslav Hutka je ze zkušenosti citlivý na nálady v publiku a vždy najde tu pravou chvíli, kdy může posluchačům sdělit, co má na srdci. Meziříčským návštěvníkům Malé scény za oponou nadělil zpěvné lidovky, své staré písničky, společnou tvorbu s Vladimírem Veitem i novější písně. Nakonec si adventní čas sám řekl také o vánoční tématiku a v závěru došlo také na Donovanova Ježíška.
„Jaroslav Hutka se zde i po letech představil jako pohodový, sympatický a zábavný společník. Lidé s ním zpívali a všichni se dobře bavili. Posluchači v sále byli dokonale naladěni na stejnou frekvenci," popsal atmosféru setkání s pětašedesátiletým písničkářem starosta Jiří Částečka.
„Malá scéna za oponou byla otevřena teprve letos v únoru. Je to ovšem kvalitní počin Kulturního zařízení. Pravidelně se tu scházejí lidé téměř stejné krevní skupiny. Je příjemné, že dramaturgie svými programy oslovuje také generaci dnešních čtyřicátníků a starších. Věřím, že i v příštím roce bude úspěšně pokračovat a nabídne posluchačům další setkání se zajímavými lidmi," doplnil místostarosta města Jiří Pernický.
Nedostudovaný grafik, filozofující individualista, prozaik a písničkář Jaroslav Hutka je nesporně výraznou osobností české kultury. Patří tu k první generaci folkových zpěváků. Jeho ranou tvorbu inspiroval Dylan i Donovan, ale z přirozeného talentu brzy vyplynul osobitý styl a nezaměnitelný projev. Na konci 60. let vystupoval s Vladimírem Veitem, Vlastimilem Třešňákem i Petrem Kalandrou. Později ho doprovázel virtuos klasické kytary Štěpán Rak.
V Československu 70. let Hutka vydal jen několik písní na malých deskách a dvě alba vlastních úprav lidových balad. První, Stůj břízo zelená, vyšlo v roce 1974. O dva roky později nahrál Čs. rozhlas Hutkův koncert s hudebníky Radimem Hladíkem a Fedorem Frešem v Etnografickém ústavu Moravského muzea v Brně. Ten pak Supraphon vydal pod názvem Vandrovali hudci. Deska se ale neprodávala dlouho. Zpěvák po zákazu veřejného vystupování a podpisu Charty 77 opustil tehdejší Československo a jeho další alba Pravděpodobné vzdálenosti a Minulost mává nám už vyšly na exilové značce Šafrán 78. Písničkářův návrat v roce 1989 se v prvních dnech listopadových události stal jedním ze symbolů Sametové revoluce.

TV Beskyd, 27.12.2012, Renata Votrubová