Na Malé scéně za oponou zahrál Jaroslav Hutka
Koncert Jaroslava Hutky, poslední z letošních programů Malé scény za oponou, v pondělí 17. prosince přilákal do Kulturního zařízení milovníky folku a v žánru orientované pamětníky. Předvánoční koncert navštívil i starosta města Jiří Částečka a místostarosta Jiří Pernický, kteří programy nejmenší scény v zámku Žerotínů se zájmem sledují i navštěvují.
Setkání s klasikem českého folku mnohé z posluchačů přeneslo o několik desetiletí zpět, do šťastnějších chvil jinak dusné atmosféry 70. let. Hutkovy koncerty tenkrát byly oázou souznění písničkáře s početným publikem ve společném zpěvu sušilovských balad i veselých popěvků, jimiž se zpěvák v jinotajích vysmíval Husákově normalizaci.
„Tady ve Valmezu to tenkrát byla příjemná štace s jistotou dobrého publika," vzpomínal Jaroslav Hutka na ty dávné časy, kdy zde býval častým hostem. „Hrávalo se většinou dole v M-klubu, kde mě vzrušovala ta studna u jeviště a závan historie v tom sklepení. Bylo to dobře vedené Milanem Kuchynkou, a hlavně, on si to uměl ohlídat. Já tu nepamatuju nějaký malér, což jinak hrozilo kdekoli. Na taková místa se dobře vzpomíná," vyprávěl v šatně při sklence červeného vína zpěvák, který byl v roce 1978 tehdejším režimem přinucen k vystěhování do Holandska.
Jaroslav Hutka je ze zkušenosti citlivý na nálady v publiku a vždy najde tu pravou chvíli, kdy může posluchačům sdělit, co má na srdci. Meziříčským návštěvníkům Malé scény za oponou nadělil zpěvné lidovky, své staré písničky, společnou tvorbu s Vladimírem Veitem i novější písně. Nakonec si adventní čas sám řekl také o vánoční tématiku a v závěru došlo také na Donovanova Ježíška.
„Jaroslav Hutka se zde i po letech představil jako pohodový, sympatický a zábavný společník. Lidé s ním zpívali a všichni se dobře bavili. Posluchači v sále byli dokonale naladěni na stejnou frekvenci," popsal atmosféru setkání s pětašedesátiletým písničkářem starosta Jiří Částečka.
„Malá scéna za oponou byla otevřena teprve letos v únoru. Je to ovšem kvalitní počin Kulturního zařízení. Pravidelně se tu scházejí lidé téměř stejné krevní skupiny. Je příjemné, že dramaturgie svými programy oslovuje také generaci dnešních čtyřicátníků a starších. Věřím, že i v příštím roce bude úspěšně pokračovat a nabídne posluchačům další setkání se zajímavými lidmi," doplnil místostarosta města Jiří Pernický.
Nedostudovaný grafik, filozofující individualista, prozaik a písničkář Jaroslav Hutka je nesporně výraznou osobností české kultury. Patří tu k první generaci folkových zpěváků. Jeho ranou tvorbu inspiroval Dylan i Donovan, ale z přirozeného talentu brzy vyplynul osobitý styl a nezaměnitelný projev. Na konci 60. let vystupoval s Vladimírem Veitem, Vlastimilem Třešňákem i Petrem Kalandrou. Později ho doprovázel virtuos klasické kytary Štěpán Rak.
V Československu 70. let Hutka vydal jen několik písní na malých deskách a dvě alba vlastních úprav lidových balad. První, Stůj břízo zelená, vyšlo v roce 1974. O dva roky později nahrál Čs. rozhlas Hutkův koncert s hudebníky Radimem Hladíkem a Fedorem Frešem v Etnografickém ústavu Moravského muzea v Brně. Ten pak Supraphon vydal pod názvem Vandrovali hudci. Deska se ale neprodávala dlouho. Zpěvák po zákazu veřejného vystupování a podpisu Charty 77 opustil tehdejší Československo a jeho další alba Pravděpodobné vzdálenosti a Minulost mává nám už vyšly na exilové značce Šafrán 78. Písničkářův návrat v roce 1989 se v prvních dnech listopadových události stal jedním ze symbolů Sametové revoluce.
TV Beskyd, 27.12.2012, Renata Votrubová