O revoluci se hodně zasloužil Havel, byl to vůdce, řekl Hutka v Rozstřelu

Jeho písničky se staly jedním ze symbolů sametové revoluce. Na konci 70. let byl u nás stíhán režimem, a tak se usadil v Nizozemsku, ze kterého se v osudovém roce 89 vrátil zase zpět do Čech. „O sametovou revoluci se hodně zasloužil Václav Havel, který byl opravdu rozhodující,“ řekl písničkář, ale také prozaik, básník a fejetonista Jaroslav Hutka, který byl hostem Rozstřelu.

„Naše země bohatne, ulice, města jsou opravená. Je tedy vidět, že v určitých ohledech Česká republika vzkvétá. Na druhou stranu mám pocit, že politicky se zasekla. Jakoby se tu vývoj zastavil před třiceti lety a řeší se tu problémy, které se měly řešit už tehdy,“ řekl Hutka v Rozstřelu.
„Pokud se bereme jako kolektiv, myslím, že se za sebe jako Češi nemusíme stydět. Jsme k sobě hodně kritičtí, ale oproti Polsku, Maďarsku jsme pořád trochu jinde. Nemáme ten pocit zoufalství, že jsme přišli jako oni během války o velkou část území. Tenhle problém nemáme,“ tvrdí Hutka.
„V Čechách dle mého máme velké hrdiny. Z velké části jsou ale společnosti neznámí. Nevíme o nich, a neumíme je přijmout. Existují tu ale i zrádci. A i ty je třeba si připomínat,“ prohlásil písničkář.
Na jaře roku 1978 Hutka emigroval do Nizozemska. Ještě v roce 1989 podle Hutky nikdo nepočítal s tím, že by režim mohl padnout. „Tam jsem setrval až do sametové revoluce. V listopadu mi od nás telefonovalo pár známých a informovalo mě, co se v Čechách děje. Nějaké povědomí jsem teda měl. A chtěl jsem být u toho,“ říká písničkář.
Na podzim však už byl komunistický režim na spadnutí a padnout podle Hutky musel. „Byla jen otázka, jakou formou,“ dodává.
„Myslím si, že o sametovou revoluci se hodně zasloužil Václav Havel, který byl opravdu rozhodující. Byl to pravý vůdce, a bez vůdce nelze bojovat. On původně ale vůbec do politiky nechtěl, všichni ho k tomu přemlouvali. Sám měl pocit, že nemá razanci vůdce. Nakonec se ale ukázalo, že vůdce může být dobrý i bez razance,“ tvrdí Hutka.
Po dobu pobytu v Nizozemsku se Hutka politicky posunul doleva. „Volil jsem tam sociální demokraty. Moje srdce jde k těm slabým, chtěl bych pomáhat lidem, kteří pomoc potřebujou. U nás se za levičáky ale považují i komunisti. Což je podle mě úplně mimo mísu,“ říká písničkář.
„Po roce 90 u nás bylo několik světlých politických momentů. V rámci nich se ale neobjevovaly žádné výrazné osobnosti. A ty tu podle mě chybí dodnes,“ uzavírá Hutka.

Písničkář a disident
Hutka byl spoluzakladatelem a členem folkového sdružení Šafrán. Na konci 70. let ho pronásledovali komunisté, po koncertu na chalupě Václava Havla a podepsání Charty 77 ho příslušníci StB donutili opustit republiku v rámci akce Asanace - bylo to v říjnu 1978 a tak se usadil v Nizozemsku. V listopadu 1989 se ale vrátil do své vlasti.
Reminiscencí porevolučních dnů, týdnů a měsíců je i Hutkovo album „Live 1990“ – záznam jeho zřejmě nejslavnějšího koncertu z Lucerny, který se konal 21. ledna 1990.
Známý písničkář ale rozhodně se svou tvorbou neskončil po revoluci. Skládá dodnes, každý rok vydá nové CD. Větší pozornost naposledy vzbudil písničkou „Miloš a Zubatá“, ve které se trefuje do prezidenta Miloše Zemana a jeho politických kroků.

idnes, Tereza Horažďovská, 25. 8. 2019