Jaroslav Hutka zahraje v Sázavě nové písně, které se v klášteře ještě vybarví
Populární písničkář a básník Jaroslav Hutka, spoluzakladatel legendárního sdružení Šafrán, stále koncertuje po celé republice. V sobotu 24. července vystoupí od 20 hodin pod jižní lodí gotického chrámu sv. Prokopa v sázavském klášteře.
„Na hradech, zámcích či v klášterech koncertuji již od svých úplných začátků, tedy od konce šedesátých let. Kasteláni jsou kulturní a nekomerční lidé, mají hluboký vztah ke svým objektům, a tak bývá domluva snadná. Ale nechával jsem to vždy náhodě, jak se kdo ozve. Ovšem poslední dva roky jsem se rozhodl hrát i v červenci, proto už ta krásná místa hledám cíleně a výsledky jsou skvělé. Poznávám další pěkná místa a potkávám báječné lidi,“ uvedl písničkář.
Koncertům v památkových objektech přizpůsobuje i svůj repertoár. „Od klubů se tato místa liší prostorem a historickou souvislostí. To obojí dává nejen písním, ale vůbec celému zpěvu další širší význam. Mám teď mnoho nových krajinomalebných písní a ty se v takovém prostředí lépe vybarví,“ dodal Hutka.
Český písničkář, spisovatel, básník a fejetonista Jaroslav Hutka se narodil v roce 1947. Studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a od roku 1966 působí jako písničkář. V letech 1978 až 1989 žil v Nizozemí a Německu, odkud se vrátil přímo na Letenskou pláň. Spolu s Vladimírem Mertou patřil k prvním folkovým zpěvákům a kytaristům.
Je autorem adaptací moravských lidových písní, původní písňové tvorby a sbírek prózy. Od roku 2000 vše vydává ve vlastním nakladatelství Samopal a lidé si mohou jeho desky či knihy kupovat především na koncertech. K jeho nejúspěšnějším albům patří Stůj, břízo zelená, Vandrovali hudci, Návrat, Vyjdi slunko nebo Pánbů na poli.
„Můj vztah k Benešovsku? Vím velmi dobře, že zde pro mne zůstává stále mnoho k objevování. Jak historicky, tak geologicky a krajinářsky. Sázava v sobě nese prastarý příběh, který naštěstí nebyl lidmi úplně zničen,“ zdůraznil Jaroslav Hutka.
Karel Souček