2024


  2023


  2022


  2021


  2020


  2019


  2018


  2017


  2016


  2015


  2014


  2013


  2012


  2011


  2010


  2009


  2008


  2007


  2006


  2005


  2004


  2003


  2002


  2001


  2000


  1999


  1998


  1997


  1996


  1995


  1993


  1990


  1989


  1986


  1984


  1981


  1980


  1979


  1978


  1977


  1976


  1975


  1973


  1971


  1970


  1969


  1968


  1966


  1965


Hutka chce rehabilitovat za dva dny v cele v roce 1977

Nešlo o výtržnictví, ale odpor proti režimu, dal mu za pravdu Ústavní soud

Městský soud v Praze musí znovu řešit žádost o rehabilitaci písničkáře Jaroslava Hutky. Ústavní soud v úterý vyhověl Hutkově stížnosti a nařídil nové projednání sporu.
Písničkář se domáhá rehabilitace v souvislosti se zadržením v roce 1977. V cele tehdy strávil 48 hodin.
Městský soud v Praze sice loni uznal, že Hutka byl nezákonně zbaven osobní svobody, žádost o soudní rehabilitaci ale zamítl.
Trestný čin výtržnictví, který byl formálním důvodem zadržení, totiž není výslovně uveden v rehabilitačním zákoně. Podle ústavních soudců ale nelze jen formalisticky vycházet z dobové právní kvalifikace a z materiálů tehdejších vyšetřovatelů.

Nešlo o výtržnictví, ale o odpor proti režimu
O Hutkovi je podle ústavních soudců notoricky známo, že za normalizace patřil ke kritikům poměrů. Příčinou zadržení proto s vysokou mírou pravděpodobnosti nebyl kriminální čin výtržnictví, ale jeho legitimní odpor proti režimu. Městský soud ale tuto možnost nezkoumal, což musí nyní napravit. Nyní je vázán právním názorem ústavních soudců.
Podle Ústavního soudu je nutné zohlednit dobový kontext. "K jeho (Hutkovu) zadržení došlo 17. 10. 1977. Tento rok byl rokem vzniku Charty 77 a obdobím tuhé normalizace a řady preventivních opatření proti odpůrcům režimu," uvedl soudce zpravodaj Vojen Güttler. Represe měly často formu krátkodobého zadržení v cele.

Odškodnění za 48 hodin v cele? Jde hlavně o morální satisfakci
Městský soud v Praze podle ústavních soudců nezohlednil skutečný smysl rehabilitačního zákona. Podle Güttlera je cílem normy rehabilitovat činy, které v demokracii nemohou být trestné, a napravit co nejvíce křivd na perzekvovaných osobách.
Hutka v ústavní stížnosti uváděl, že mu současná justice odepřela soudní ochranu. Své krátkodobé zadržení v říjnu 1977 považuje za šikanu, která souvisela s dlouhodobým sledováním ze strany komunistické Státní bezpečnosti. Nátlak režimu vyvrcholil vystěhováním Hutky do zahraničí v rámci akce Asanace.
Soudní rehabilitace by Hutkovi dala možnost žádat o odškodnění. V případě dvoudenního zadržení by zřejmě šlo jen o nízkou částku. Jde především o morální satisfakci, řekl Hutkův advokát Lubomír Müller. Písničkář se vyhlášení nálezu nezúčastnil.

Aktuálně.cz, ČTK, 18. 12. 2012