2024


  2023


  2022


  2021


  2020


  2019


  2018


  2017


  2016


  2015


  2014


  2013


  2012


  2011


  2010


  2009


  2008


  2007


  2006


  2005


  2004


  2003


  2002


  2001


  2000


  1999


  1998


  1997


  1996


  1995


  1993


  1990


  1989


  1986


  1984


  1981


  1980


  1979


  1978


  1977


  1976


  1975


  1973


  1971


  1970


  1969


  1968


  1966


  1965


  Rozhovor s p.Hutkou a p. Hladíkem

  Jaroslav Hutka /1947, Olomouc/, výrazná osobnost českého folku 70.,spolu s V.Mertou je tvůrcem nového stylu - v němž se propojuje tradice /hlavně moravská/ s tvorbou naivní poezie, s parodií i společnskou kritikou. Kromě samostatného vystupování spolupracoval např. s V.Veitem, P. Kalandrou, R. Hladíkem aj. V roce 1972 inicioval vznik folkového sdružení Šafrán . Řada jeho písní zlidověla, jejich zdrojem jsou úpravy moravských lidových písní i vlastní původní tvorba. Publikoval také verše pro děti a leporela Strýček měsíček,teta hvězdička /1976/ a Rybník Trojník /1977/. V roce 1978 se vystěhoval do Nizozemí, později do SRN a po "sametové revoluci", jíž se stal významnou osobností, se vrátil zpět. Obnovil Šafrán i svou tvorbu. Z jeho LP můžeme jmenovat např. : Stůj, břízo zelená - 75, Vandrovalo hudci - 76, Návrat - 90, Vyjdi, slunko - 90 aj. Ze současné literární tvorby potom Požár v bazaru - 89 (fejetony z let 1977-89), Pravděpodobné vzdálenosti - 94, (rozhovor s Milošem Čermákem.)

  Radim Hladík / 1946, Praha/, přední český kytarista. Začínal v rockových skupinách Komety/1964-66/ a Matadors /1966-68/. V roce 1968 založil vlastní soubor Blue effect, později s názvem Modrý efekt a konečně M.efekt. Trvaleji spolupracoval s Jazzovým orchestrem Čs. rozhlasu při vzniku skladeb na pomezí rocku a folku. V současné době vystupuje s více zpěváky, jako například s D. Voňkovou-Andrtovou, nejvíce ovšem právě s J. Hutkou, se kterým ovšem spolupracoval již dříve. Z jeho tvorby můžeme jmenovat LP - Night Club, Meditace, Svitanie, Svět hledačů aj. Vytvořil i pár skladeb pro Křižíkovu fontánu a mimo nezůstala ani filmová, divadelní či scénická hudba.

  Od kdy spolu opět spolupracujete, co jste už vydali?
  Hutka - Asi tak od podzimu 1990. Naše zatím poslední deska je z června 1994 - jmenuje se Pravděpodobné vzdálenosti . Vydal ji Ultravox. Jsou na ní staré, vážné a nikdy nevydané písně, též exilové. Před tím vyšla deska Pánbů na poli. To byly moravské balady.

  Pane Hladík minulý týden jste vystoupil v rockovém pořadu "Na kloboučku". Chystáte něco podobného do budoucna, popř. tento pořad vydat?
  Hladík - Byl to pořad M.Pavlíčka, který si do něj zve hosty - kytaristy. Chystá ještě několik pokračování a snad by se měly objevit i ženy kytaristky. Já jsem byl pouze hostem jednoho dílu. Jinak spolupracuji hlavně s J.Hutkou.

  Jaká četba Vás zajímá?
  Hutka - Nejsem posedlý čtenář. Brak mě nikdy nebavil . Nejvíce čtu věci po sobě.
  Hladík - Kromě braku čtu skoro všechno, ale teď se společně těšíme na další díl Churchilla - toho máme rádi.

  A co film?
  Hutka - Televizi nesleduji a do kina se dostanu málo, takže nevím.
  Hladík - Taky nemám tolik času, ale když, tak sleduji spíš pořady ČT 2

  Jaký je Váš názor na Gumáky?
  Hutka - U nás jsem Gumáky ještě neviděl. Znám je z Anglie a tam to bylo skvělý. Je to tvrdý pořad, ale má svou lajnu. Člověk se necítí ponížen. Tento pořad chtěli zavést také v Holandsku, ale byla z toho lidová kampaň proti. Že by neradi viděli takto svou královnu. Proti tehdy protestovalo asi půl milionu Holanďanů.

  V průběhu našeho soukromého rozhovoru jste v souvislosti s životním prostředím narazili na jadernou elektrárnu Temelín. Jaký je Váš názor na ní?
  Hutka - Zrušit. Děsí mě její přítomnost. Předpokládám také, že to bude nakonec i prodělečné a že to odporuje systému demokracie. Lepší by bylo se zamyslet nad úsporou energie, hlavně ve fabrikách.
  Hladík - Nevím, jestli je třeba, ale nejsem proti. Připadá mi rozumné stavbu dokončit, protože podle některých zpráv by se měla tím pádem část severočeských elektráren odstavit a je tedy třeba mít nové zdroje. Další otázka je ovšem jak ji dostavět.

  Jaký je Váš názor na současnou politiku?
  Hutka - Rozhodně si nemyslím, že je u nás všechno v pořádku. Máme jakýsi "liberální centralismus", ale tento liberalismus je místní, postkomunistický, není západní. Skuteční liberálové by také nedávali tak vysoké daně. Vláda hodně mluví o trhu, ale reguluje co může a raděj moc neriskuje. Jinak mluví a jinak činí a to je nebezpečné.
  Hladík - Mám stejný názor. Zvlášť mě štvou monopoly .

  Ale jdeme tzv. dopředu?
  Hutka - To ano, ale je to spíš ten automatický pokrok. Vodovod v 16.století taky nebyl, a dnes je, ale to není zásluha politiky. Důležité ale je, že nyní se zde tvoří systém, který zde bude fungovat v budoucnu. A mám obavu, že nebude příliš pokrokový, ani liberální. Neděsí mě příliš, že se pár darebáků stalo podvodem milionáři, to se asi ztratí se v celku, ale horší bude, jestli zde zbude pouze vrstva nevzdělanců.

  Máte už představu, koho budete za rok volit?
  Hutka - Uvidíme - než se společnost dá do kupy, bude to dlouho trvat. Rád bych volil nějakou levicovou stranu, jak jsem volil na Západě, ale to co tady je, tak z toho si nevyberu.

  Máte možnost srovnání i se "západem", kde jste 11 let žil. Jak jsme na tom z tohoto pohledu?
  Hutka - Srovnání mám, jsme v pohybu na západ. Ale hloupé je, že zde u politiků nebyla ochota převzít zkušenosti z venku a nyní za chyby, které byly těmi všemi samo-domo pokusy udělány, budeme platit dvakrát.

  Kde nejraději vystupujete?
  Hladík - Více se těšíme do menších měst. Je rozdíl mezi lidma v Praze a na venkově. Velká města - to je chlad a uzavřenost.
  Hutka - Lidé se ve velkých městech stávají číselnou hodnotou.

  22. 3. 1995