2024


  2023


  2022


  2021


  2020


  2019


  2018


  2017


  2016


  2015


  2014


  2013


  2012


  2011


  2010


  2009


  2008


  2007


  2006


  2005


  2004


  2003


  2002


  2001


  2000


  1999


  1998


  1997


  1996


  1995


  1993


  1990


  1989


  1986


  1984


  1981


  1980


  1979


  1978


  1977


  1976


  1975


  1973


  1971


  1970


  1969


  1968


  1966


  1965


Sušila hrát nepřestanu

Loňský rok jste měsíc co měsíc uváděl na svých koncertech jinou oblast Sušilových balad. Vyšlo to opravdu na dvanáct měsíc?
Nevyšlo, protože hraju v roce pouze deset měsíců. Dva letní měsíce držím s rodinou prázdniny. Ale těch deset měsíců se skutečně tématicky zaplnilo.

Prý v tom byly také balady erotické. I takové lze v Sušilově sbírce najít? Neměl jako kněz v tomto jakousi autocenzuru?
Všichni sběratelé 19. století trpěli jednou chybou. Že totiž sbírali jen to, co považovali za hodnotné a nikoliv všechno to, co od vesničanů slyšeli. Takže oteřeně erotické písně nesbíral nikdo z nich. Ovšem když srovnáme Sušila s Erbenem, který farářem nebyl, tak s překvapením zjistíme, že Erben byl daleko puritánštější než Sušil, ale vedla ho k tomu ideologie tehdejšího vlastenectví. Sušilův pohled byl daleko otevřenější a širší, takže se mu do sbírky dostalo mnoho erotických písní, ale takových, co to vyjadřují poeticky v podobenstvích. Což je nakonec hezčí. Skutečná erotika není ani porno ani vulgarita.

Když jsme u té erotiky: jak jsou na tom moravské národní (lidové) písně? Jsou eroticky otevřenější, tedy třeba méně prudérnější, než české?
To se asi nedá objektivně říct. Podle materiálů, které se zachovaly to vypadá, že moravské vesnické písně jsou poetičtější a méně stydlivé, kdežto české jsou přisprostlejší a zároveň jaksi pokrytecky puritánské. Ale jak jsem říkal, je to ve sběratelích. V první půlce 19. století se na vesnicích sbíralo a v druhé půlce na základě těch sběrů obrozenci vyučovali vesničany, jak mají "lidově" zpívat, aby to bylo zprávně vlastenecké. A české vesnice měly prostě blbější výuku.

Některé písně Sušil zachytil v několika nápěvech. Podle čeho jste se rozhodoval, že právě ten a ne onen si vyberete do repertoáru?
Zcela intuitivně. Který nápěv mi šel lépe do huby a sednul do duše, ten jsem si vybral.

Dala by se jejich poetika, témata či způsob vyjadřování přirovnat k některým písním jiných národů? Pokud ano, zjistil jste nějaké styčné body, podobnosti?
Jak už jsem říkal, sbírka nemusí pravdivě zrcadlit to, co lidé skutečně zpívali a milovali. To záleží hodně na sběrateli. Ale v sedmdesátých letech jsem narazil ještě na maloruské a srbské lidové písně a docela mě šokovaly tím zalíbením v krutosti. Ale nebyl čas tu věc dotáhnout, takže bych si na nějaké srovnání netroufal.

Chystáte pro letošní rok něco podobného? Dal by Sušil třeba na dekádu? Nebo nyní necháte věcem volný průběh? Jirka Dědeček, když nedávno hrál na stejném místě, jako budete hrát v Jaroměři vy, vyzval publikum, ať si říká, jakou písničku chce slyšet.
Já se tím Sušilem a Bartošem zabývám už přes třicet let a budu to dělat dál. Ale chtěl bych letos vydat takový svůj zpěvník, prostě tak jak ty lidové písně zpívám já s obšírnými komentáři. Obsahem těch písní se totiž překvapivě nikdo dosud nezabýval.

Předloni jste vydal v Mladé frontě sbírku písňových textů Pravděpodobněj svět. Výbor však pořídil někdo jiný než vy, jste s publikací spokojen?
Byl jsem tehdy rád, že velké nakladatelství o mne projevilo zájem, ale dnes si myslím, že ten výsledek je tak trochu polovičatý. Gulášovitý.

Chystáte něco literárního na letošní rok?
Měly by se dokončit a vydat tři knížky, ale nechci to zakřiknout, tak to nebudu rozmazávat.

Jan Hrudka, Mladá fronta DNES