31.   Útěk novináře Peroutky

Rokem 1948 přišel národ o intelektuální elitu. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Ferdinand Peroutka patřil k nejlepším českým novinářům. V roce 1924 mu dal prezident Masaryk půl milionu korun na rozjezd nového časopisu, který Peroutka pojmenoval Přítomnost. Současně byl i redaktorem Lidových novin. Po válce strávené v koncentračním táboře se znovu vrátil ke své práci a stal se významným odpůrcem komunistické ideologie. Peroutka a jeho noviny se staly jedním z největších odpůrců komunistů. Stejně jako mnoha jiným mu po komunistickém převratu nezbylo nic jiného než emigrace.


32.   Případ Horák

Jak se dostal manžel Milady Horákové na Západ? Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Dnešní příběh je trošičku jiný než ty ostatní. Především proto, že o něm až dodnes vlastně nikdo nevěděl. Nepsalo se o něm na žádné straně železné opony. Útěk zemědělského inženýra a doktora technických věd Bohuslava Horáka, manžela popravené političky Milady Horákové, se podařilo odkrýt až dnes. Ti, kteří Horáka skrývali a převedli za železnou oponu, se totiž sami České televizi přihlásili. Udělali to po neuvěřitelných sedmapadesáti letech.


33.   Když lásku dělí stěna smrti

Měl to být jednoduchý útěk při povolené cestě s cestovní kanceláří. Místo toho se život manželské dvojice změnil v dlouhé drama. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Dnešní příběh útěkem vlastně začal. A to útěkem jednoduchým a úspěšným. Dva mladí studenti se přihlásili v roce 1982 na lyžařský zájezd pro vysokoškoláky do rakouských Alp. A když je jako zázrakem československé úřady pustily, emigrovali do Německa. Jeden z nich nechal za oponou manželku. Myslel si, že se dostane brzy za ním. Velmi krutě se spletl. Opona byla mezi nimi dlouhých pět let.


34.   Ptačí muž

Přistál v Bavorsku a němečtí novináři mu říkali ptačí muž. A to i přesto, že na rogalu letěl jen jedinkrát v životě. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa


35.   Útěk, který se nekonal

V zóně smrti zabíjel hlavně strach a stres. Více než dvě stovky pohraničníků spáchaly sebevraždu, desítky se jich postřílely navzájem. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Dnes uvidíte příběh o útěku, který se nikdy nekonal. Dokonce ho nikdo ani nezkoušel a ani neplánoval. Jedná se ovšem o svědectví svého druhu, svědectví o tom, jakému stresu byli mladí nezkušení pohraničníci vystaveni. A také o tom, jak krutá byla jejich služba. I za útěk, který nikdo nechtěl, se totiž platilo krví?


36.   Jugoslávská cesta

Jak utéct v časech Husákovské normalizace na Západ? Nejsnadnější cesta vedla přes Jugoslávii. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Přestože železná opona byla prakticky neproniknutelná, existovala jedna cesta, napůl otevřená i lidem z bývalého Československa. Totiž přes někdejší Jugoslávii, která měla hranice na Západ téměř nestřežené. A povolení k cestě do Jugoslávie bylo mnohem snáze dosažitelné, než k cestě do západního Německa či Rakouska. Jedním z těch, kteří si vyhlédli jugoslávskou cestu, byl i Luděk Štipl z Mohelnice, jenž se k emigraci rozhodl v roce 1974.


37.   Přeplavu i Dunaj

Touha po svobodě dávala lidem odvahu při nebezpečných pokusech. Třeba při sólové plavbě přes rozvodněný Dunaj. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Lidé v komunistickém Československu se dělili do několika kategorií. Ti, kteří měli absolutní důvěru režimu směli za železnou oponu. Prověření se dostali do Jugoslávie. A ti nejméně spolehliví nesměli ani do sousedních komunistických zemí. Do poslední skupiny patřil i Jaromír Kubias, který se rozhodl v roce 1963 emigrovat. Aby se dostal do sousedního Maďarska, musel přeplavat Dunaj. A pak v kufru auta cestoval dál do Jugoslávie a nakonec do italského Terstu. Cesta na svobodu byla dlouhá stovky kilometrů?


38.   Krtci pod ostnatými dráty

Na území nikoho mezi Československem a Rakouskem se střílelo ještě v osmdesátých letech. Jedna z cest na Západ vedla pod zemí. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Spolu s ním jsme sledovali osudy lidí, kteří se pokusili železnou oponu přeletět, prorazit, podplavat, nebo se dráty prostříhat. Tentokrát uvidíte, jak se čtyři mladí kluci pokusili železnou oponu podhrabat. Podařilo se jim to 20. září 1985 a dostali se živí a zdraví do Rakouska. Byť s obrovskou dávkou štěstí.


35_MB 39.   Akce "Zpěvák"

Krátce po zveřejnění Charty 77 rozjela StB akci Asanace. Ze země doslova vyštvala desítky známých lidí. Jedním z nich byl i Jaroslav Hutka. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka, který v posledním letošním dílu představí svůj vlastní příběh. Ten je tak trochu převrácený naruby. Hutka totiž nikdy za železnou oponu nechtěl, chtěl zůstat v Československu a zpívat. Komunistická tajná policie ale rozhodla jinak. V roce 1978 byl se zpíváním konec a s dvěma kytarami musel hraničním přechodem v Rozvadově vycestovat za hranice?