2024


  2023


  2022


  2021


  2020


  2019


  2018


  2017


  2016


  2015


  2014


  2013


  2012


  2011


  2010


  2009


  2008


  2007


  2006


  2005


  2004


  2003


  2002


  2001


  2000


  1999


  1998


  1997


  1996


  1995


  1993


  1990


  1989


  1986


  1984


  1981


  1980


  1979


  1978


  1977


  1976


  1975


  1973


  1971


  1970


  1969


  1968


  1966


  1965


21.   Soudruh hrabě Kinský

Šlechta zakusila nenávist na vlastní kůži. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Lokaj

Pro komunistický režim byla třídním nepřítelem také aristokracie. Vadila jim její vzdělanost, kosmopolitní kontakty, vliv a v neposlední řadě její majetky. Po perzekuci nacistů za druhé světové války přišla perzekuce další - komunistická. Šlechtě byly zkonfiskovány majetky, byli zavíráni, stávali se Pétépáky, nemohli studovat, přicházeli o zaměstnání, mnoho z nich bylo donuceno dramaticky emigrovat a nebo se raději rozhodlo včas opustit totalitní režim. Z 200 rodů, které v roce 1945 patřilo k české šlechtě, jich díky perzekuci po roce 1948 zůstalo v republice jen přibližně 40 a odcházeli další.


22.   Bývalý moskevský zpravodaj

Proč rozhlasový redaktor upadl do absolutní nemilosti. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: J. Novák

V životním příběhu Jana Petránka je celý svět a všechny jeho dobré i zlé stránky. Působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Indii i v Moskvě. Jeho hlas slyšel náš národ z éteru jako poslední za okupace v roce 1968. Jan Petránek ovšem zdaleka neskončil. Je to také člověk, kterého nezaměstnali ani v garážích pohřební služby hlavního města Prahy a muž, který měl být zabit. Poprvé se o to pokusili v roce 1971 - přežil jen náhodou. Druhý pokus o vraždu byl promyšlený. Ovšem on v nejtěžší chvíli neodchází. Bál se, tušil, co může ještě být, ale nepodařilo se jim ho zabít.


23.   Přepadený potlach

Trampové hledali svobodu, ale našli vězení. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Lokaj

Na vznik trampingu jsou různé názory. Ale tramping, trávení dnů v přírodě a přijetí nebo vyznávání určitých zásad, je pravděpodobně dodnes ryze český fenomén. Lidé potulující se po lesích však nebyli vždy v oblibě. Nepočítejme loupežníky z pohádek nebo středověku. Céká policie šla po céká dezertérech, v době první republiky se často v přírodě skrývali zloději. Před druhou světovou válkou ale vznikaly už celé trampské osady. Pár let po osvobození Sovětskou armádou se však bdělá vládnoucí strana začala lesního lidu obávat. Režim perzekvoval lesní lidi různým způsobem. Vybavení trampských osad, pravda - leckdy postavené bez řádných úředních procesů, ničily Lidové milice při svých jakoby cvičeních coby nepřátelské cíle reakcionářů. Pořádaly se zátahy na trampy před odjezdem vlaku. Hledaly se záminky, jak ukončit velké trampské setkání, zvané potlach. Jeden z takových případů se stal 21. září 1963 na Suché louce u obce Mníšek pod Brdy.


24.   Světoběžník

Olympionik, vynálezce, mukl, hoteliér - příliš mnoho osudů v jednom životě Ladislava Kořána. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: J. Novák

Ve zkratce lze říct, že Ladislav Kořán, olympijský vítěz z roku 1947 v běhu na 10 km, doběhl z Jáchymovských dolů až na ostrov Saipan v tichomoří. Cesta Ladislava Kořána byla víc než absurdní. Odsouzen k 18 letům vězení byl za uvedení patentu na elektromagnetické snímání zvuku do praxe. Za totéž se mu později dostalo světového uznání. Byl vynálezcem, technikem, muklem, obchodníkem, šperkařem a hoteliérem. Jeho život by vydal na pět plnohodnotných.


25.   Odsouzen a sledován

Pod maskou loajálního občana rozehrál velkou špionážní hru. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: J. Novák

Miroslav Janda se stal postupně zájmovým objektem pěti organizací. Ministerstva vnitra, spravedlnosti, národní obrany, zvláštního oddělení KGB a oddělení vnitřní ochrany věznice Valdice. Jeho příběh začal daleko před rokem 77, ale v sedmasedmdesátém byl konečně identifikován. Aktivní protistátní činnost Miroslava Jandy trvala plných pět let. Je jedním z těch, kteří byli odsouzeni, jeho slovy, právem. Za skutek, který spáchal a spáchat chtěl - za špionáž.


26.   Osudový kšeft

Rozkrádačky v sovětském vojenském prostoru skončily jako špionáž. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Všelichová

Když v srpnu osmašedesátého roku vtrhly do československých ulic statisíce vojáků s tisícovkami tanků, bylo těžké tuto akci Varšavské smlouvy nazvat bratrskou pomocí spřátelených armád. Veřejnost byla v tu chvíli zajedno: jsou to okupanti a jakákoliv vstřícnost k nim bude vnímána jako kolaborace s nepřítelem. Nikdo jim nepodá pomocnou ruku a ani sklenku vody. Ale jak běžely roky, stávala se přítomnost sovětských vojáků v naší zemi něčím zcela přirozeným a mnozí se naučili s okupanty docela dobře vycházet.


27.   Deset křížů

Sladkému snu o svobodě podlehlo dvanáct muklů. Okusit ji mohli jen dva. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Všelichová

V roce 1951 bylo v Československé socialistické republice asi osmnáct pracovních lágrů, nejvíce na Jáchymovsku a v okolí Horního Slavkova poblíž Karlových Varů. Dostat se do takového lágru bylo téměř, nebo úplně totéž, jako dostat se do koncentračního tábora. To vyplývá ze svědectví lidí, kteří přežili ty, jež byli často na desetiletí odsouzeni za své politické přesvědčení. Nejznámější z lágrů byl asi Jáchymov, ale do historie se neblaze zapsal i Horní Slavkov. Podmínky zde byly trýznivé, a tak nejeden z muklů přemýšlel o útěku. Během jednoho říjnového večera čtvrtého roku bolševické hrůzovlády se k němu odhodlalo také dvanáct mužů. Do dnešního dne po něm zbylo deset křížů a dvě unikátní svědectví. Ty mohou naplno zaznít až nyní, ve svobodných časech.


28.   Devatenáct let ve vězení

Ani kruté zacházení v mnoha žalářích nezlomilo svobodomyslnou duši Vlastimila Rychlíka. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov

Příběh politického vězně Vlastimila Rychlíka je těžko uvěřitelný. Na svobodu se totiž dostal po neuvěřitelných devatenácti letech strávených za mřížemi či ostnatým drátem. Odsouzen byl celkem třikrát. Z vězení ho propustili až v době Pražského jara v roce 1968.


28.   Smrt pro nemocného muže

Byl nesvéprávný schizofrenik. Přesto skončil na popravišti. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Všelichová

Příběh z dalšího dílu cyklu V zajetí železné opony je tragický. Vyžádal si celkem tři mrtvé. V přestřelce zemřeli dva tajní policisté, útočník byl později popraven. Přesto je případ Bohumila Sixty prakticky dodnes neznámý. Přitom názorně ukazuje, kam až mocní komunisté byli ochotni zajít, aby pomstili své mrtvé. Bohumil Sixta byl totiž poslán na šibenici, přestože byl nevyléčitelně nemocný. Měl schizofrenii.


30.   V bubnu přes berlínskou zeď

Špičkový jazzový hudebník převezl celou rodinu do svobodného světa. Manželku mezi nástroji a dceru v tašce. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: M. Petrov

Z komunistického Československa se dalo utíkat mnoha způsoby. Přímo přes drátěné zátarasy do Rakouska nebo západního Německa. Kdo chtěl utíkat přes jinou zemi, zpravidla volil Jugoslávii. Hrdina našeho příběhu zvolil jinou cestu. Svou manželku a dítě dostal do západního Berlína přes jednu z nejostřeji střežených hranic na světě. Přes berlínskou zeď. Muž, který se rozhodl dostat ženu a dítě do západního Berlína se jmenoval Jan Arnet. Byl známým hudebníkem a komunistické úřady jej dokonce na Západ pouštěly. Jenže pod jednou podmínkou: že manželku a dceru nechá na východní straně železné opony.