Slovník české literatury po roce 1945 Jaroslav HUTKA * 21. 4. 1947, Olomouc Písničkář, básník, prozaik, fejetonista Po neuzavřených studiích na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově (1962–66) se vydal na písničkářskou dráhu. Vystupoval samostatně, popřípadě ve dvojici s Vladimírem Veitem, Petrem Kalandrou, Hvězdoňem Cignerem a Vlastou Třešňákem, později též se Štěpánem Rakem a Radimem Hladíkem. V roce 1972 založil s dalšími písničkáři (mj. Vlasta Třešňák, Dagmar Andrtová-Voňková, Petr Lutka, Vladimír Merta, Vladimír Veit) sdružení Šafrán, kterému však komunistický režim postupně omezoval pole působnosti. V roce 1977 byl Hutka obviněn z „nedovoleného podnikání“ a jakékoli veřejné vystupování mu bylo znemožněno. Vystaven sílícímu nátlaku Státní bezpečnosti se v říjnu 1978 vystěhoval do Holandska. Žil v Rotterdamu, odkud podnikal koncertní výjezdy za krajany v emigraci (Skandinávie, USA, Kanada, Austrálie), poslední rok před návratem do vlasti žil v Kolíně nad Rýnem. V roce 1986 založil v Rotterdamu vydavatelství Fosil, v němž vydával kazety se studiovými nahrávkami i záznamy svých koncertů. V listopadu 1989 se jako vůbec první umělec vrátil z exilu do Československa. Nadále vystupuje jako písničkář a pokračuje ve vydávání CD především s archivními nahrávkami vlastních koncertů; jednotlivá CD Hutkova vydavatelství Samopal příležitostně doprovází časopis s titulem Samopal revue. – Autorkou textů k některým jeho písním (1998 je Jaroslav Hutka vydal na CD s názvem Pramínek, obsaženy jsou rovněž v antologii textů českých písničkářů Den bude dlouhý, 2004) je básnířka a výtvarnice Zora Růžová (* 10. 9. 1949 v Praze), která za něj byla v letech 1969–74 provdána. Její celoživotní básnická tvorba je shrnuta v souboru Schody od muzea (2004). Písňové texty publikoval od roku 1967 v časopisech Melodie, Zítřek, Mladý svět. Během emigrace přispíval do exilových periodik Listy (Řím), Hlas domova (Melbourne), Obrys (Mnichov), Paternoster (Vídeň), Právo lidu (Wuppertal), Zpravodaj (Curych) aj. a spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa. Po roce 1989 příležitostně přispíval do Reflexu, Salonu (příloha Práva) a Lidových novin. – V samizdatu vydal prózy Dvorky (1977), Utkání se skálou č. 1 aneb Konec desáté sezony v hotelu CPZ (1977), Plechovka (1978), Fejetony (1978, rozšíř. 1987), básnickou sbírku Klíč pluhu (1978) a soubor písňových textů nazvaný Texty z let 1967–1977 (1978). Nejobsáhlejší samizdatovou edicí Hutkových písňových textů je sborník Zpívá Jarda Hutka (usp. Standa Zárybnický a Ilja Matouš, 1989). Přispěl do samizdatových sborníků Československý fejeton/fejtón 1977/78 a 1978/79. – Vedle níže uvedených LP desek vydal též 6 SP desek, je zastoupen na LP Zakázaní zpěváci druhé kultury (vydáno ve Švédsku 1979) a Šafrán 78 (1978 náklad zničen, 1990). V Českém rozhlase uváděl v letech 1991–2002 autorský pořad Samomluvy s hudbou, v České televizi moderoval dokumentární cykly Příběhy železné opony (2005–2006) a V zajetí železné opony (2006–2008). Jestliže se Hutkovy počáteční texty tematicky inspirovaly H. Ch. Andersenem a prostřednictvím nadčasového pohádkového mýtu se metaforicky vyjadřovaly k společenské atmosféře, počátkem 70. let se jeho písňová tvorba v reakci na tíživou normalizační skutečnost zintimňuje a přibližuje se prostému světu věcí. Hutkovy písně se významově odlehčují, charakteristickými rysy se stávají jazyková i zvukomalebná hravost, humor a využití poetiky nonsensu. Podstatným inspiračním zdrojem jsou autorovi lidové písně, které vyhledával ve sbírkách Františka Sušila a Františka Bartoše a které také osobitě upravoval a zpopularizoval na svých koncertech i na obou tehdy doma vydaných LP deskách (Stůj břízo zelená, Vandrovali hudci). V postupně sílících protestních polohách se však Hutkovy texty záhy silně politizují, reflektují soudobou sociální a politickou tematiku, konzumní životní styl. Jejich častým tématem bývá česká historie jako alegorický obraz doby současné. Některé jeho písně téměř zlidověly, píseň Náměšť se stala neoficiální „hymnou“ listopadové revoluce 1989. Hutka je též autorem impresionisticky laděné generační novely, zachycující realitu v emocionální a intelektuální reflexi pražského teenagera (Dvorky). Soubor fejetonů Požár v bazaru svou noetickou složkou a konfrontací osobních zkušeností z pobytu v cizině se stále přítomnou silnou citovou vazbou na domov odkazuje k žánru cestopisné skicy. I pro tyto převážně nostalgicky laděné texty je příznačné autorovo něžně rebelantské gesto, potřeba uchovat si vlastní identitu jak ve střetu s oficiální mocí v normalizovaném Československu, tak i v generačním či politickém konfliktu s částí protikomunistického exilu. – Souběžně s psaním písňových textů se Jaroslav Hutka – po mnoho let zcela skrytě – věnoval již od roku 1965 básnické tvorbě. Její prvopočátky jsou spojené se zásadním popřením jak společenské, tak básnické konvence a na rozdíl od Hutky-písničkáře, autora reprezentujícího životní sílu, moudrost, nadhled i intelektuální hravost, v nich nacházíme zranitelného, pochybujícího i chybujícího jedince, který se v naléhavých a otevřených verších pokouší vypsat ze svých pocitů osobních i generačních, pojmenovat svá vlastní selhání či životní trapnost (skladba Autoportrét, sbírky Apokalypsa, Generaci, Kočí, Kulisy domů); zároveň však píše i občanskou poezii pamfletickou, meditativní texty s filozofickým rozměrem, básně-dopisy blízkým či básnické náčrty k písňovým textům. Aniž by opustil zvolené tematické zápolí, usiluje Jaroslav Hutka ve svých dalších sbírkách o skutečně propracované, soustředěné, pečlivě komponované a slovně ozvláštněné dílo (Klíč pluhu, Soumrak, exilové sbírky Lavička bláznů, Koryta krve aj.). Verše z pozdnější sbírky Hořký déšť vyslovují životní pocit autorovy generace v letech devadesátých, poslední fáze Hutkovy básnické tvorby je příznačná především jeho příklonem ke „krajinomalebným“ textům (písňové akvarely Cesta k prameni). BIBLIOGRAFIE Beletrie: Strýček měsíček, teta hvězdička (BB leporelo pro děti, 1976); Rybník Trojník (BB leporelo pro děti, 1977); Klíč pluhu (BB, Mnichov 1978); Dvorky (PP, BB Toronto 1980; zahrnuje tit. prózu, dále Utkání se skálou aneb Konec desáté sezóny v hotelu CPZ, a výběr písňových textů); Požár v bazaru (FF, Rotterdam 1989; 1990); Pravděpodobné vzdálenosti. Rozhovory s Milošem Čermákem (1994); Dvorky + Plechovka (PP 1996); Koryta krve (BB 1996); Podzim je tady (fejetony, 1998); Slova a písně (písňové texty, bibliofilie 2002); Pravděpodobnej svět (písňové texty, 2003). Souborná vydání: Spisy Jaroslava Hutky, sv. 2, Básně (ed. M. Vojtková, J. Šulc, 2008). Příspěvky ve sbornících: Sólo pro psací stroj (Kolín n. R. 1984); Den bude dlouhý (2004) Diskografie: Stůj, břízo zelená (LP 1974, CD 1997); Vandrovali hudci (LP 1976, CD 1999); Pravděpodobné vzdálenosti (LP Uppsala 1979, CD vl.n. 2004); Minulost mává nám (LP Uppsala 1979, CD vl.n. 2004); Listopad 89 (MC 1989); Návrat (2 LP 1990, zkráceně též CD, MC); Novinové sloupy (LP 1990); Vyjdi slunko (LP 1990, CD vl. n. 2005); Pánbů na poli (LP, CD, MC 1991, CD vl. n. 2008); Pravděpodobné vzdálenosti (CD 1994, odlišné od stejnojmenné LP); Proč proč (CD 1998); Slunečnice (CD 1999); Tango o Praze (CD 1999); Lidové balady ze sbírky Františka Sušila (CD 2004) + řada dalších MC a CD vl. nákladem, viz autorovy webové stránky. LITERATURA Studie a články: J. Zástěra: Pěvec slavičí tmy, Západ (Ottawa) 1979, č. 2; T. Mazal: Písničkář, Melodie 1990, č. 10-12; J. Prokeš in Estetická výstavba české folkové písně v 60.-80. letech XX. století (2003); V. Buchert: Hledač svobody J. H., MFD 21. 5. 2003; Zdeněk R. Nešpor in Děkuji za bolest (2006). Recenze: Požár v bazaru: V. Písecký (= J. Čulík), Obrys (Mnichov) 1989, č. 3; p., Tvorba 1990, č. 28; V. Novotný, ZN 14. 7. 1990 * Pravděpodobné vzdálenosti: J. Chuchma, MS 1994, č. 30; I. Hartmann, LidN 6. 8. 1994, příl. Národní 9 * Koryta krve: J. Chuchma, MFD 24. 2. 1996; M. Kovařík, Tvar 1996, č. 11 * Dvorky+Plechovka: P. Cekota, Tvar 1996, č. 21; J. Chuchma, MFD 21. 12. 1996; J. Peňás, Respekt 1997, č. 15; P. Dudek, KPRR 1997, č. 7 * Podzim je tady: J. Podzimek, LidN 6. 5. 1998 * Pravděpodobnej svět: J. Šulc, HN 5. 2. 2004 * Básně: R. Kopáč, MFD 8. 9. 2008; J. Štolba, LidN 11. 10. 2008. Rozhovory: M. Šuchma, Západ (Ottawa) 1979, č. 1; K. Hvížďala in České rozhovory ve světě (Kolín n. R., 1981; 1992); B. Kubešová, Reportér (Curych) 1985, č. 6; V. Hanzel, LidN 3. 3. 1990; J. Plachetka, MF 14. 4. 1990, příloha Víkend; M. Huvar, Tvar 1994, č. 3; J. Černý, MFD 12. 9. 1994; L. Kasal+B. Správcová, Tvar 1995, č. 7; J. Burian in Zlaté časy televize (1996); R. Diestler, Rock a pop 1997, č. 6. SOUVISEJÍCÍ ODKAZY Bibliografická databáze ÚČL AV ČR Česká literatura v exilu 1948–1989 Osobní webové stránky Neoficiální webové stránky Autor hesla: Michaela Nondková (1994); Milena Vojtková (2008) Aktualizace hesla: 30. 9. 2008 (mlp) Aktualizace bibliografie: 30. 9. 2008 (mlp) zpět na stránku s životopisem